Heleno, mám pocit, že hydra, jako je Gertrude Jekyll, poroste hravě všude. I ve stínu. Ale jak píšu - ten řez, to opak. kvetení...
Dvě G. J. mám od Austina, nevím, jakou používá podnož a jednu mám z Proplantu, dtto. Kdyžtak jim oběma napiš.
Mám ty růže přímo u zdi, tj. místo očkování je do 20 cm ode zdi (uvádí se, že to má být víc - kvůli srážkovému stínu u paty zdi).
Půda - představ si, že někde 70 a více let stojí dřevěná bouda s podlahou ze suché, udusané hlíny. Pak seta bouda zbourá
a udělá setam záhon. Půda je tu špatná všude. Díky neustálému zapravování do země čehokoliv (plevele, listy, granulovaný hnůj,
rašelina) a mulčování, je na několika místech už na hloubku rýče zem pěkná. Když jsem před časem posílal nějaké vyrýpané trvalky
Emilce, tak se nad dobrou kvalitou mojí zeminy pozastavovala.

Zdání někdy klame - pod hloubkou rýče je znovu tvrdá suchá mrtvina.
Myslím, že u té jižní zdi bys měla mulčovat, Heleno. Taky myslím, že historické růže, např. Centifolia muscosa (u nás v městečku),
by takové podmínky zvládly s přehledem. Skvěle mi tu rostla ´Jules Margottin´.
Pokud je pravda, že Šíp očkuje na Pávův šípek, bral bych od něho - rostou mi tu vždycky dobře.
Z opakujících jsem na podobném horkém suchém chudém místě viděl na Suchdole v Praze (sucho, horko) např. kultivar ´Nevada´.
Edit: pokud Zdenka psala, že angličanka William Shakespeare 2000 u ní (v Plzni) na plném slunci pálí květy, tak u nás, 620 m n.m.
WS 2000 ani na plném slunci, ani u jižní zdi nepálí (zejména, má-li dostatek vody - pak jsou květy zvláště odolné).
Tj., Heleno, tvoje a moje "jižní zeď" může i podle tohoto poznatku být nebe a dudy - asi je to potřeba osobně/místně ozkoušet.