Nejen růže jsou krásné

Lušo, mám za to, že LO není radno zkracovat moc, kvete lépe na starším dřevě. Takže bych zkrátila jen tak, aby se s ní dalo manipulovat ( 70-100cm?) a svázat a případně radši obrat listy (kvůli výparu), než střihat větve. A pokusit se co nejméně poškodit kořeny, nová jáma velká. Zjara případně zredukovat počet větví, než to brát k zemi jako jiné růže ( ne, že by to nešlo, ale asi se připravíš o květy).

´Louise Odier´ bych přesazoval jako každou jinou růži-sazenici.
Tzn. zkrátit nadzemní hmotu silně, aby se dobře ujala.
Jako každá opakující růže i po silném zmlazení (zakrácení) dobře opakuje,
dobře vyhání nové pruty s poupaty, dobře nakvétá.

Proč píšu - Bradhal - postřehl jsem, že "číháš" na ´Louise Odier´ v nabídce
od Dresly.
Za ty roky jsem LO v nabídce neviděl - bývá rozebrána dřív, než se nabídka sepíše.
Jak jsem psal už v létě - chce to přímý kontakt s Dreslou, je to lepší než čekání.

Fspomínka na královnu.
Tuhle sazenici jsem asi ještě nedával, 27.6.2016 s plnokvětou řimbabou.
Mázlá večerní fotka. Letos jsem tomu focení mnoho nedal tedy...



´Young Lycidas´ a světle růžová vlevo nahoře ´Mayor of Casterbridge´ (1ks od Lens)
od Austina se s historickou ´Louise Odier´ (jedna sazenice z Obi) náramně doplňují.
Záhon s Lycidas budu muset brutálně odbrunnerovat. Snad zima ještě odletí.

Honzo, když jich máš 11, to jsou všechny tak velké a vzrůstné? Jak se ti to do té zahrady vejde? Ovšem ty tvoje fotky s LO (a nejen jí) jsou opravdu záviděníhodné a velmi inspirativní.

Louise Odier je vážně krásná růže, dala by se k ní dát do kombinace nějaká tmavá, fialová růže? Měla bych pro ni takové fajn místo u plotu na jihovýchod až jih.

Také mám slabost pro Louise Odier a fotky Honzy mně navnadily, tak jsem letos přikoupila
pod terasu ještě jednu. Ta loňská zatím měla jen pár květů , těším se, až se obě rozrostou
a záplava květů se rozvoní. Honza má krásnou kombinaci s tmavou Young Lycidas, ta by měla být
v dospělosti nižší, ale mně se k ní už nevejde.

Námět k diskuzi - když je Louise tak rozšířená a oblíbená růže pro vůni, vzrůst, zdraví a vzhled květů, je i její potomstvo tak kvalitní? Pěstujete kromě ní i další její příbuzné?

Zkoušela jsem najít nějaké růže, které se k ní vážou, moc jich ale v seznamu nemám.

Michel Bonnet - Catherine Guilot 1861 ... semenáč (říká se tomu u růží semenáč?), tmavší růžová
Adam Messerich 1920 ... semenáč, tmavší růžová
Our Beth (Beacarol) 2006 ... LO x English Miss, jemná růžovo-bílá
Sir Paul Smith (Beapaul) 2006 ... LO x Aloha, sytá růžová
The Herbalist (Aussemi) 1991 ... semenáč x LO

O některých tu před pár lety sem tam v diskuzi něco padlo, o jiných vůbec. Znáte případně ještě nějaké další? Máte novější zkušenosti?

Ahoj, zkusím začít, ačkoliv žádnou ze zmiňovaných potomků, bohužel, nemám. LO je růže nádherná, skvělá, voňavá a co víc - není skoupá na šípky, které bez problémů dozrávají. Zlákalo mě to a pokusila jsem se zasít semínka. Nebyla ale z křížení, takže nejspíš i samoopylená atd, nic, z čeho by se dalo cokoliv vysledovat... navíc podotýkám, že jsem neměla vše systematicky popsané, takže se mi to i mohlo pomíchat s jinými. Musím říct, že jsem byla zklamaná, nevzešla žádná tak pěkná růže jako LO. Většinou měly dost mohutný růst, (začaly utlačovat celkem hbitě okolní semenáčky), silné kořeny, nepříliš dobré zdraví. Velmi malé květy a listy matné, podobné LO. "nejpovedenější" z nepovedených byla asi jedna poloplná, viz foto, květ velikost 6-7 cm. Další byla světle růžová, květy někdy byly celkem pěkné tvarem, jindy horší, zkrátka nic převratného, obří rostlina s malými květy, opakování nic moc.... A dnes se zpětně domnívám, že i ta naprosto podivná růže, kterou tu kdysi Kirsten trefně nazvala "Růží Rožmberskou" byla taky potomkem LO. Květ byl velký max 2 cm, ale aspoň pěkně vystihoval schéma růžového květu Ovšem tato byla růstem asi nejmohutnější ze všech, obrovské roští prakticky bez květů. A dost možná, že i růže pojmenovaná Emilka je taky potomek LO (viz moje tehdejší pracovní srovnávačka)












Tolik mé ubohé pokusy a těším se na hodnocení potomků LO vyšlechtěných profesionály!

bradhal napsal:
Bradhal, ´Louise Odier´ má tu výhodu, že se dá krásně tvarovat, jak si člověk vzpomene, je poslušná.
Zároveň jede hlavně na výšku a ani tak moc ne na šířku (nebo vzít nůžky, od toho byly vynalezeny, že).
Takže se vejde.
Číslo 1 - to jsem zasadil, protože máma: "tady bych chtěla něco, aby na mě sousedka nekoukala,
když se opaluji"
No, měl jsem tam asi dva roky živý plot z osmi habrů, než mi došlo, že v tom mém ultrasuchu
vypijí uplně všechnu vodu všemu živému kolem.
No a co lepšího a romantičtějšího pro letní opalovačkové odclonění může být, než 1 ks ´Louise Odier´?
(akorát se tedy musí nechat růst, a né ji 2x ročně vzít na 40 cm, že - takže musím kolovrátkově
opakovat, proč tam asi tak ta růže je)

Mno a ostatní jsou hlavně pro zamaskování toho hrůzostrašného domečku, který spáchal můj bratřík
s mým otcem, oni (zejména ten druhý jmenovaný) rádi razí heslo - víc betonu, víc domeček.
Takže samo nebe mi seslalo něco tak krásného a zároveň kompletně mrazuodolného a voňavého
(a u mne i zcela zdravého), jako je LO - a já ji čiperně využil k zamaskování stavby, která
můj smysl pro design a krásno naprosto šíleným způsobem narušovala.
(viz. Vaše zahrady nebo Altány, pergoly (loubí?) - stavby aj.)

LO všem. Má úcta.


25/6/16

Jen dopodotknu, že na růže č. 4, 5 a 6 jde slunce až po 14-15 hodině,
na šestku už skoro vůbec - je tam třešeň, je to západní zeď, sucho pod stříškou,
vyvýšený záhonečíček ani ne 40 cm široký, lemovaný propustnými kostkami.
Nezalévané. Slunce tam odpoledne chvilku svítí, ale brzo zapadá za sousední dům
anebo za jabloň. Takže opravdu klobouk hluboko dolů před tím, jak v takové trýzni
ony LO prosperují. Vyvazovány nejsou nijak precizně - jak jsem psal jinde - v této¨
části zahrady už asi tři roky nic nedělám. Byly by tedy větší, lepší, uspořádanější,
nakvetlejší a tak dále, však to znáte.

No a mezi rostlinami č. 4 a 5 je okno - t. č. neviditelné.