Ahoj Honzo,
jo, zvláště u Chládka jsem byla zděšena, jak některé anglické růže vypadaly. Ale ta vůně!!! Jsou, aspoň pro mne, v tomhle nepřekonatelné. Asi s výjimkou historických růží, o kterých zatím jenom sním. Včera jsem u Chládka odolala s velkým sebezapřením Louisu Odiérovi, ale teď mne má včerejší racionální úvaha notně štve.
MW - ano, velký kulatý zelený kontejner, ale 15 litrový, zaběhla jsem se pro jistotu mrknout dolů do dřevníku, kde tento fetiš schovávám.

Sázela jsem bezprostředně po koupi, tedy myslím někdy v červnu, to byly u Chládka zase ty růžové dny.
Dopředu/dozadu - u nás je vše opožděné samozřejmě.
ad WS - vloni jsem se asi tři čtvrtě hodiny rozhodovala, jestli MW nebo WS, nakonec vyhrálo MW. Ale jsem z těch austinek opravdu na větvi, nejradši bych sebou mezi ně plácla, prodělala hmyzí proměnu a nechala se za sto let vzbudit.
Tulipány už mi odkvetly, asi jak je tady dlouho chlad, pak se najednou prudce oteplí, pak do toho prudké ochlazení s lijáky, tak ty kytky mají kratší dobu kvetení, asi. Hrozně se vždycky těším, až začne něco kvést a pak to tak rychle uteče a je po kvetení. Tak se courám po zahradě v dešti, i při z nebe padajícíh trakařích, jen abych si to užila. Ale to asi každý, komu zahrada přirostla k srdci.