Nejen růže jsou krásné

Chm, tak to je tedy záhada, na Thomase Becketa jsem byla speciálně natěšená, dokonce jsem o jeho začlenění do výstavy zástupce Chládků prosila. Byla jsem rozhodnutá, že když mi padne do oka, že si ho odvezu. No asi se hodně prodalo, potkávali jsme lidi s naloženými koši s austinkami. Prolezla jsem, co se dalo, jsem si takřka na 100% jistá, že bych ty novinky přehlédla. Tak to mne mrzí.

Kirsten, já byla u Chládků v sobotu a Thomase Becketa jsem taky nikde nenašla, ani žádnou jinou, kterou jsem ještě neviděla (chtěla jsem poznat třeba Boscobel). Tedy kromě Darcey Bussell, tu jsem viděla poprvé kvést-před časem se tu porovnávala s Munstead Wood, a protože MW je moje srdeční záležitost, nevěřila jsem že Darcey by mohla být lepší. Ale ona je prostě úplně jiná (Honzův popis o několik stránek výše sedí krásně), já bych dodala že je oproti ostnaté a malinko strnulé MW taková elegantně uvolněná (řekla bych "pohodářsky", kdyby to nebylo takové profláklé..). No prostě ji musim mít a nepřivezla jsem ji jen proto, že a) slíbila jsem manželovi že nekoupím žádnou růži-děti jsou samý škrábanec..b) na podzim si za tu cenu koupim rovnou dvě
Darcey Bussell

no ale mohla bych ji koupit mamce k šedesátinám místo pugétu...tož tam asi rychle zajedu

Honzo,máš prosím ještě The Ingenious Mr.Fairchild?Pokud ano jak se ti jeví a má odstín jako na odkazu nebo jiný,děkuji? www.facebook.com/photo.php?fbid=64846387...45996&type=1&theater a www.facebook.com/photo.php?fbid=64846382...45996&type=1&theater

Evko, mám. Super vůně a krásná, romantická, jemná růže.
Barva je světlejší. I květ na snímku je podle mě světlejší,
jen jde o lom světla při focení. Barva je asi jako Harlow Carr.

Láďo, fajn postřehy. The Lady Gardener je dobré pěstovat v polostínu,
jinak meruňkový tón v květu není tak výrazný.

Kirsten, u Chládka mají obrovský obrat. Jeden týden jsem tam okukoval
cca 20 kousků Mortimer Sackler, stejné množství The Generous Gardener
a Eglantyne a za pár dnů tam neměli z nich už ani jednu.
Netvrdím, že seto vykoupilo po jedné, dvou ks v maloprodeji,
podle mě to vzali na realizaci ve velkém, ale to je jedno - růže prostě nebyly.
Podobně to je i ve Všerubech, jeden den tam vidíš 40 ks Claire Austin
a druhý den to odvezou na realizaci na Slovensko (nebo kamkoliv).

Mandalenko, zajela sis? Kolik letos takováhle velikost koštuje? Díky.

Jak jste prosím spokojeni se Sister Elizabeth a Charles Rennie Mackinthos?
Myslím především opakování kvetení,velikostí květů,včetně růstu,děkuji.

Evko, obě už nemám. Ale jen z prostorových důvodů (namačkáno).

Sister Elisabeth je příjemná nizoučká sorta, ideálně do nádoby nebo na samý okraj.
(raději ani ne za levanduli)
Květy jsou střední, asi jako Harlow Carr, studené barvy, špičaté okv. plátky.
Jako mnohé nízké růže si trochu tykala s černou skvrnitostí, ale měl jsem ji dost ve stínu.
Vůni si nepamatuju. Kvetení ve vlnách, pausy.

Když Květa nedávno dávala její náramný Vítací záhon, moc semi tam líbila jedna růže.
Chtěl jsem se Květy zeptat, co je to zač a připsat k tomu - hlavně, Květo, neříkej,
že je to Charles Rennie Mackintosh. Než jsem se k tomu dostal, Květa doplnila popisky
a bylo jasné, že to ChRM je. Ups
Tu jsem měl mezi Alan Titchmarsh a Royal Jubilee a dal jsem ji pryč, že tam přisadím
ještě jednu (třetí) Royal Jubilee - to se taky stalo (často jen plánuju a nerealizuju).
Jinak ChRM kvete výborně průběžně, pořád obrůstá, je to v tomhle vynikající růže.
Na mě možná trochu moc do lila, ale to není podstatné. Takže za tu palec nahoru.
Má myrhu, kvete průběžně - dobře obrůstá. Je to taková ta skupina "Mary Rose", "Cottage Rose" aj.

Přidám zmiňovanou Tess of the d´Urbervilles. Květy dlouho vydrží a úpal jim nevadí.
Musím ji dovyvázat, ale blbě setam dá dostat. Reálná barva je hodně červená.
Je to asi nejčervenější ostinka (spolu s Leonard Dudley Braithwaite a místy Heathcliff).

jj, Tess mne překvapila, jak moc je červená, mám ji v podzimní objednávce, ale nevadí, stejně jsem stále peskována, že je u nás moc růžovo (vnímání vytříbených nuancí a valérů té obrovské škály od bílé s jemným pudrovým nádechem přes ostrou pink až po temný nach není bráno s pochopením - prostě růžová.... ). Ale nestěžuji si, je milé pozorovat, jak se postupně drahá polovice zamotává do růžových osidel, takže v tom optimistickém náhledu to budu číst jako výzvu "kup už sem konečně nějakou žlutou nebo oranžovou růži!" . To bude sice rána pro mé estetické cítění, ale pro nějakou jemně vanilkovou růži bych se odhodlat mohla.

Letos Tess of the d´Urbervilles moc nekvete. Dost ano, ale ve srovnání s loňskem,
kdy to byla neskutečná záplava, to je letos skromnější. Má plno výhonů slepých, bez poupat.
Ale to letos (díky nezimě?) mnoho růží. Tess je jedna z nich.
Nakonec na fotce nevypadá (asi) zase tak nemocně. Přitom je to moje nejnemocnější růže.

Aby nebylo té bleďounké a růžovounké málo, tak přidám James Galway (Pelcovi 2009).
Letos už si to šine k třímetrové výšce, je to pořádný a skvěle kryvný "keř".
Voní teď krom malin i lehce do banánova a je prostě kouzelná.

Munstead Wood je v posledních dnech tak neuvěřitelně skoročerná a sametová,
že jsem z ní na větvi blahem. A ta vůně... Barva, samet a vůně aparátem nezachytitelné...
Musím urvat trochu času a udělat si z ní limonádu nebo sorbet.

Teda Honzo, tohle mi úplně vyrazilo dech!