Takže moje TOPka růží pro tento rok 2015.
Nemám žádnou nonstop kvetoucí růži. Při výběru růží v úplném začátku jsem se orientovala zde vyzdvižených TOPek a pak taky, co bylo k mání u školkařů.
Myslím, že jsem měla šťastnou ruku. Z těch nejstarších, 4letých, bych klidně mohla vypsat snad všechny.
1a. Top růže 2014 - aneb v této sezoně byla mimořádná
Molineux – letos jí sedly všechny výkyvy v sezoně. Začátek byl hodně studený a i deštivý. Léto zase úplný opačný extrém a podzim nádherný, ale bohužel s mrazíky, které růžovou sezonu u mne ukončily. Ale jí se líbilo všechno, a kdyby ty mrazíky nebyly, stihla by i 3.vlnu.
Letos bez čs.
Mrs.John Laing – na jaře zastřihnutá na 30cm s tím, že ji přesadím. Nedošlo na to, a ona i přesto kvetla snad pořád do mrazíků. Bez padlí.
Louis Odier – Dřevěná opora dosloužila, musela jsem ji nahradit bytelnější kovovou, vyšší. Dost jsem ji proto na jaře zastřihla, abych mohla výměnu provést. Jí se to nedotklo. Dorostla, vyrostla, kvetla. Je fakt, že 2. kvetení nebylo tak opulentní, ale přesto je to na TOP.
Francine – Není to růže, u které by jeden padl z té záplavy květů. Ale mě se líbí, má pro mne kouzlo. Když ze záhonu uprostřed trvalek, trav a všeho co tam mám (rozuměj džungle), vyjukne její semtam prut s temi něžnými bílými kvítky, tak .. No prostě je kouzelná. Asi jako každá moschata hybrid.
Midsummersnow – podzimní nováček. V těch nejukrutnějších vedrech vykvetla do 2. vlny, nepálila se a zářila. Jsem zvědavá, co bude předvádět po usazení.
Gaard um Titzebierg – jarní Lensova taktrochu novinka – dtto co Midsummersnow. Krásný habitus a kvetení. Tak se mi líbila, že jsem kvůli jejímu dočasnému umístění vymyslela a zasadila snad půlku záhonu a nechala ji tam kde je.
to je jen část výhonu, další se mi tam do fotky nevešly
1b. Dlouhodobě Top - dobrá, vyrovnaná růže, aneb té se u mě daří, miluji ji
Mám slabost pro svou Englantyne. Nevím proč. A ona se mi za to každoročně odplatí. Hezký typ keře, květu, vůně a listoví.
2. Top nákup Podzim 2014/Jaro 2015(prvoročky), i kontejnerované během roku
Tady se budu opakovat z bodu 1a.
Midsummersnow a Gaard um Titzbierg
3. Nováčci, kteří očekávání (zatím) nenaplnili - možno chápat jako výhrůžku
Nevím. Nějak jsem těm, co letos moc nerostly ani nekvetly v jejich 1.sezoně, moc nenadávala. Chápu, že v tomto podivném létě se jim do práce nechtělo.
4. Neurazí, nenadchne
Wollerton old Hall – jako provoročka mne nechytla za srdce.
5. Zklamání roku - vypichujeme i ty, které třeba máme déle a ony furtnic
The Shepherdes – letos jí to zase nevyšlo. 2 výhony s 5 květy je fakt na 3letou růži málo, ne?
Louise Bugnet – jednovýhon s pár květy po 3 letech?! Rugosa?!
6. Kandidáti na vyhazov aneb co půjde ven příště / Poslední šance
Zatím žádná. Stále jim věřím.
7. Top vůně
Louse Odier, Mme Hardy, Gentle Hermione – ale v těch hicech nebylo nic cítit na dálku.
8. Růže, které si nejvíce vážím
Nemám jednu jedinou. Všechny růže ke mně přichází tak nějak plynule, bez většího čekání a vzdychání. Asi jsem skromná. Nebo že by ten Němec?
9. Top očekávání aneb slibuju si od této...
Darlow's Enigma - kvůli té vůni.
10. Je skvělá ale... (nesmí být ve stínu, vpředu záhonku, solitérně, holé nohy)
Nahéma – holé nožky má (vypůjčeno od Varoucha). Mám ji u terasy, vedu ji jako nižší popínavku, ale mohla bych jí něčím podsadit ty nožky. Taky bych ji mohla dát do TOP vůně – hezky voní při posezení.
11. Top šípky – Mozart, Ballerina, rosa glauca. Po 1.floru zastřihávám, takže nestihnou uzrát šípky
12. Top zdraví (pokud používáte fungicidy, tak kolikrát ročně?) - odůvodněně či preventivně?
Po zimě jsem propadla hysterii korové spály. Nemyslím, že bych ji tu měla, ale na jaře jsem ji viděla snad u všech. Teď si z odstupu času myslím, že se jednalo o bílou skvrnitost. Spoustu z nich jsem střihla až ke krčku. Prospělo jim to a navíc jsem párkrát stříkala smíchaným koktejlem Hycolu, Horizontu, Zdravá růže a koloidního stříbra. Jsem nedůsledná, takže předepsané časové rozestupy mezi postřiky nebyly a navíc jsem si nepamatovala, co jsem stříkala. Ale vnitřně mám velmi dobrý pocit z toho koloidního stříbra a nadále ho budu aplikovat.
Letos bylo spoustu růží zdravých – namátkou Molineux, která na čs dost trpí, je ještě teď hustě a zdravě olistěná.
Tady ještě uvedu opačný extrém – letos jedna z nejhorších na čs, jediná to choroba, byla Gentle Hermione. V říjnu totál opadala. A navíc nedala 2. flor. A to jsem jí pořídila do páru kolegyni!
NO a klasicky Gertruda Jekyll. Ale ta je úplně vzadu v záhonu, takže tam mi to nevadí.
13. Potížistka aneb kam s ní?
Tea Clipper – 3 roky nějaká nemastná neslaná, navíc žloutnutí listů, a jejich opad. Kvetení taktéž – semtam květ. Letos jsem ji ořezala na krček, vytáhla a ozdravila se, ale kvetení nijaké. Možná by jí prospělo přesadit
14. Rozloučení (tuto růži už nepěstuji) Glorie de Dijon – vůbec mi nesedla k bílé zdi. Má světlé květy a úplně tam propadla. Jinak zdravá snaživka. Ale neměla jsem ji kam dát, tak šla ke kamarádce.
A jedna Kordesova, ale zaboha si teď nemůžu vzpomenout na jméno.
A důvod? Kdysi se tady probíral pojem „plastická růže“ - pro mne tahle byla ztělesněním tohoto pojmu v tom negativním smyslu. Paradoxně pěkně kvete, úhledný malý keřík, ale pro mne to je synonymum těch umělých kytek, co prodávají Asiati a jsou zasazeny do sádry tvaru květináče.
15. Top smraďoch
Voní mi všechny.
Tak to je všechno. Spoustu růží jsem nevyjmenovala. Ale od toho je to TOPka.
Ta druhá nejdelší vlna veder byla pro růže a zahradu naprosto děsivá a depresivní. Ani se mi nechtělo na ně koukat. Po večer, kdy jsem u nich stála s hadicí jsem jen chtěla, aby to přežily a radila jim, ať nekvetou. Neposlechly, hlavně ty tmavé modré. Taková Minerva to schytala, že vypadala jak po ovanu autogenu.
Ještě byly podryty krtkem, možná celou rodinou. Ale přežily to všechny, ani jedna neusychala. Z toho mám radost. Že jsou záhony celkem soběstačné co se týče vody. Mulčuju kartony a slámou. A zalévala jsem jen nováčky.