Nejen růže jsou krásné

mě Mme Isaac Pereire zašla

Yolande d´Aragon jsem sázela na jaře, nerostla, nerostla, teď má tak 30 cm, ale vypadá, že už to aklimatizační období má za sebou.

Dala jeden květ - doufám příští rok v "obalenost".

Mimochodem jsem si myslela, že rugosy porostou jako blázen a 2 poslední ukazují opak (obě prostokořenné)
Agnes teprve teď narostla (60 cm?), ale květ nebyl a nebude, Rosarie de l´Hay má tak 20 cm, květy byly asi dva - myslela jsem, že se vůbec nechytí.

Ad Yolande d´Aragon - přišlo mi (4 roky), že první kvetení celkem ucházející, po druhé kvetla vždy málo a některý rok třeba vůbec. Zvažovala jsem jí dát pryč, ale ještě dostala šanci - letos na jaře (byla omrzlá k zemi) jsem jí přestěhovala na celodenní slunce, předtím měla polostín. Musím říct, že sice moc neroste, ale teď právě opakuje... zdravá, květy krásné, voňavé, ale během let, co jí mám, nikdy nebyla obsypaná květy jako ostatní historické.

Historické u mne rostou trochu pomaleji, hlavně prvním rokem (to i Louise Odier byla maličká).
Včera jsem LO musel ostříhat, protože už se propletla kolem okapu ( ! ) a začala růst kamsi do nebes.
Ale dal jsem si tu práci a pěkně jsem je zavlažoval a teď se začínají odvděčovat. Nejvíc unešen jsem z
bílé Jacques Cartier (Dreslo - díky mnohokráte). Ta je naprosto kouzelná a snová.

White Jacques Cartier dnes ráno


Krásně teď kvete (a naštěstí nemumifikuje) Mme Boll
(6L podzimní kontejner od Chládka, tj. Kordes, tj. asi Comte de Chambord)
- vpravo bílá je ´White Jacques Cartier´, nakukující bílá (krémová) vlevo je ´Weisse Gruss an Aachen´ (Schultheis)


Možná je to jenom pocit, možná je to sazenicí, možná je to mírou poškození lalokonoscem,
ale Jacques Cartier je (oproti jeho bílé variantě) u mne mnohem menší a jakžtakž dobře roste jen jedna ze tří sazenic.
Uvidíme napřesrok.


PS: o dvě ulice dál mají parádní živý plot, nejspíš z Centifolia muscosa, a ona stále ještě dokvétá, je úžasná

Jacques Cartier je moje bolest a jsem na rozpacích, jak dál ...

Původně podzim 2009 jsem ho dala na trochu podřadnější místo, tam nějak přežíval, ale bylo jasné, že to není ono.
Podzim 2011 jsem ho přesadila na nejlepší místo, na jaře se sebral, slušně zakvetl a já si myslela, že je vyhráno.
ALE asi na konci července během několika dní zežloutly listy (žádná čs) - barva jako banán a totálně opadal. Už jsem měla v ruce rýč, že se mu podívám na kořínek a pak jsem to vzhledem k horku a suchu odložila. Vody měl stále dost.
Teď jsem na pár výhonech viděla jakési mdlé pokusy o rašení, ale je to bída. Asi nebudu mít trpělivost na další pokusy a zase se nechci ukvapit.
Tak já nevím ....

Jsem teď trochu courala po netu.Našla jsem růži Mme Alfred de Rougemont.Ááách jo
www.lerosediposillipo.it/rose-noisette-3.html

Fanynko, těžko ti s Jacques Cartier mohu radit, když ji mám prvním rokem od podzima,
ale já bych jí tu šanci a čas ještě dal. Zkusil bych ji. Přijde mi krásná a vděčná.

Mišpul, ještě toho trochu. Zabřednout k Italům a už se z těch růží pominu a nevyhrabu.
Ale je to nádhera nádherná, neotřelá a jemná, že? Jako svatební.

Nebo treba u tech Italu Belle Vichysoise, v komentari pan rika, ze se mu vali pres zed.Zed bych tedy melahttp://www.helpmefind.com/gardening/l.php?l=2.637&tab=1

Fanynko, udivují mě tvoje trable s J. Cartier. Přijde mi jako naprosto bezproblémová růže. Mám ji od loňska, zasazena na východní straně, přezimovala bez potíží a letos krásně narostla, zkošatěla a kvete a kvete. Bylo by škoda jí zatracovat. Mě když začne haprovat (žloutnout, schnout) nějaká kytka, tak v první řadě začnu podezřívat mravence, mám je totiž snad úplně všude. Asi bych se podívala na kořeny, jestli růži něco nelikviduje zespoda.

Jsem fakt spokojená s růží Marie Dermar. Nevzpomínám si, že by měla keř bez květů, Ty jsou sice menší, ale růže nakvétá celou sezonu.
Fotku nepřiložím, protože se mi stejně nedaří bílou b. dobře zachytit. Hanka