Zdenko, máš pravdu s těmi kombinacemi růží a jiných květin. Jenomže mně se v té počáteční fázi zakládání rozária právě ta strnulost růží (já bych řekla, s dovolením, vznešenost) líbila a proto jsem si vybrala tu konzervativně - klasickou formu členění plochy. Později mě trochu znejistila Dresla výrokem, že nemá ráda mezi růžemi prázdno, okopané a vypleté

Tak se postupně vyvinula současná podoba - občas růže zavalené jinou květenou.
Janinko, tvoje krásná zahrádka je zárukou, že se ti určitě vydaří i perfektní růžový koutek.
Maggi, doufám, že jsem pochopila, kterou myslíš. Je to austinka John Clare, podle mého mínění jedna z nejlepších Austinových růží, po všech stránkách.
Hevo díky za chválu

A o bolavých zádech bychom si mohly vykládat hodiny. Ale pohled na rozkvetlou krásu je léčivý, že ?
Honzo, hezky mi to vysvětluješ, děkuju, jenomže ty artefakty mají jistý účel a ten zatím nesplňují a trčí do výšky skoro tří metrů bez stále očekávané růžové parády. Jsou využité v zimě - visí na nich lojové koule pro sýkorky.