Odborně

:
Nejzásadnější, obvykle bohužel nejobtížněji chápanou veličinou, je teplota rosného bodu. Rosný bod je teplota, při níž je vzduch právě nasycen vodní párou = větší množství páry již nepojme a při dalším poklesu teploty je vodní pára vylučována (vysrážena) ve formě vodních kapiček. Jinak řečeno je to teplota, na kterou by musela být snížena teplota vzduchu, aby relativní vlhkost dosáhla 100%.
V přírodě se zvyšování relativní vlhkost, děje dvojí cestou:
dodáním vodní páry do vzduchu
ochlazováním vzduchu až k "bodu" nasycení.
Sama nechápu, ale je to definice
A teď laicky z úplně jiného zdroje:
Vezmeš venkovní teploměr a připevníš ho na nějaký stojan, kolem bambulky s "rtutí" (prostě mediem na měření) omotáš gázový obvaz a necháš ho viset dolů. Pod teploměr dáš kyblík s vodou a obvaz (ten visící konec) tam namočíš. Tím vlastně dokážeš uměle to, že ti teploměr bude měřit teplotu vzduchu s absolutní vlhkostí.
A teď platí, že nejnižší noční teplota bývá o 4°C nižší, než teplota rosného bodu (což ti ukáže teploměr v obinadle) v 17h. A pokud je hodinu před západem slunce rosný bod 0, nebo jde do mínusu, tak je jasné, že bude mrznout. No a pokud jsou ještě navíc hvězdičky, tak kytky domů na 150%.
Měřím to už týden a kontroluju s meteostanicí a funguje perfektně.