Nejen růže jsou krásné

Tak jo, s broskvemi si přestávám lámat hlavu, nějak to dopadne. Objednala jsem si pro jistotu 2 různé a jednu nektarinu, všechno placatice. Snad aspoň jedna vyjde.
Mám už dlouho v plánu přesazení borůvek do maltokýblů, pořád to odkládám. Na poli jsem vysadila raději muchovníky a zimolezy.

Měli bychom znovu postříkat broskve, když je teplo?

amazonka01 wrote:Amazonko, nemám, třešně nemám, jak už jsem psala, řeším problém s místem. Ale podle německých zdrojů (nebudou si hanět svou podnož, žeB) je mrazuvzdorná, odolná proti virům a stromy začínají plodit už 2. rokem na stanovišti, plná plodnost od 4. roku. Takže by mohla být dobrá.

helena wrote:
Gabreto, díky. Máme starou třešeň (odhad 60 let), kterou jsme zdědili po předchozích majitelích. Bohužel není v dobré zdravotní kondici, ale třešně jsou moc dobré. Přesně jsem nesledovala, kdy plody uzrávají, ale podle toho, že není červivá, nebo málo až na konci dozrávání, jsme dospěli k tomu, že je to patrně polochrupka. Máme jenom jeden strom a problémy s opylováním nejsou, asi je v okolních zahradách opylovač.
I proto uvažuji o Burlatu. Třešní potřebuji dost - živím se přes zimu domácími zavařeninami:).
Ještě mě napadlo takové, možná pitomé řešení: na jednu větev Burlatu naroubovat tu naši neznámou třešeň. Šlo by to?
A višeň Favorit nepotřebuje opylovače?[/quote]

Višeň Favorit je samosprašná, ale uvádí se u ní malá úrodnost, což můžu potvrdit, ale chuťově je výborná. Naroubovat na Burlat vaši starou třešeň by mělo jistě jít, udělala bych to druhým rokem po vysazení Burlatu, až zakoření. Otázkou je, jestli se Burlat bude schopen touto třešní opylit, pyl nemusí být kompatibilní.No ale zkusit se to samozřejmě může. Pokud by se Burlat neopylil, mohlo by se to vyřešit naroubováním nějakého opylovače do koruny, jak už jsem psala, uvádí se Karešova, Rivan, Kaštánka.

Tak jí vyzkouším a uvidíme dík

Dany wrote:Jo jo, broskvoně by se měly teď postříkat. První postřik na podzim po opadu listů a další 2 postřiky během ledna a února, když se oteplí. Poslední možnost je na začátku rašení pupenů.Ale jde to jen u mladých stromků, na ty velké už se těžko dosáhne tak, aby se větve pořádně postřikem omyly. Ve velkovýrobě na to mají postřikovací stroje, které prý vytvoří jakousi mlhu, která se dostane všude, s ručním postřikovačem máme smůlu. No ale aspoň se kadeřavost snad trochu omezí...

Gabreto, děkuji, letos zasadím Burlat a budu pozorovat naši třešeň, třeba se podaří ji určit, a příští rok uvidíme.

Katko, višeň mi kyselá nepřijde, resp. mi to nevadí. Ale přijde mi problémová.
Zasadil bych jabloň, jsou mi milejší, osobnější a vydrží celé dekády.
Třeba rezistentní Rajku, Rubinolu nebo jiné.

Špičák má několik výhod - nižší cena, lepší transport, zpravidla se lépe ujímá (méně nadzemní hmoty),
pokud je sázený (školkou vyrývaný) na jaře, tak je i dobře vyzrálý.
Podzimní špičáky (t.r. letorosty) mohou být na podzim nevyzrálé.
Ve Fytosu je ručně odlisťují a pak nechají ještě několik týdnů nevyryté dozrávat, jarní výsadba je jistější.
U špičáku se taky líp zakládá korunka - zvolíme si ji tam, kde nejlíp potřebujeme.

HonzaPM wrote:
Ve Fytosu je ručně odlisťují a pak nechají ještě několik týdnů nevyryté dozrávat
Honzo, na odlisťování jsem se chtěla už delší dobu zeptat u růží, na podzim - to si tedy ve velkém nedovedu představit. Můžeš o tom něco napsat?

Dany, nemůžu, resp. netuším, co bys ráda četla.
Vezmou špičák na vrcholu, sevřou pěst a jedou dolů. Vídám ty brigádníky z auta.