Nejen růže jsou krásné

Honzo díky, říkala jsem si, jestli by nefungovalo třeba kořenovými řízky nebo tak něco.....
Nicméně, já je tedy dělila na podzim, páč mi to u těchto jarních kytek přijde lepší, než do nich vrtat teď, když mají kvést ( ty podzimní dělené už teď kvetou).
Jsem zvědavá na tvůj experiment .

Jano, já asi neumím rozdělit pojem "dělení trsů" od "kořenovými řízky".
Prostě nevím, co si pod kořenovým řízkem představit.
Třeba u lupiny si představuju kůlový obr kořen, nakrájený na 5 cm části?
Zasypaný "něčím proti plesnivění" a zapíchnutý do květníku.

Oni v T. prostě vzali trs, rozdělili ho na každý jeden "camfourek" - nadzemní, s podzemní částí.
(jsem to měl vyfotit) a ten dali do K9. Zpočátku to vypadalo dost mrtvolně,
ale věřím, že se vzchopí. Mě přijde brun. jako slušná hydřička.

Můj pokus vypadá moment. takhle. (´Betty Bowring´) právě z T.
Některá poupata zčernala, ale jinak to vypadá dost nadějně.
Otázkou je, jestli je to stejně nadějné i pod zemí
nebo se teď prckové chovají jako kytka ve váze a po čase zvadnou.
Pevně věřím ve variantu A.


Matky jsou víc olistěné.

Honzo, kořenové řízky přesně jak píšeš.
Jack Frost mi až taková hydra nepřijde. Když to vezmu k poměru, kolik se dá na jaře odebrat řízků třeba z floxů šalvějí, rozrazilů, aster..... ( o trsnatých ani nepíšu...)

Každopádně bych u těch mladých po odkvětu odštípla květní stvoly ( pro jistotu). Matka vypadá skvostně, mám ji na wišlístku .

Těm kořenovým řízkům věřím.Na podzim jsem vyrývala trs sibiř.kosatců,prorostlých s brunnerou.Celý ten balík.Musely v zemi zůstat kousky kořínků,protože v těch místech brunnera raší.V pr.dol.rohu vykukuje clem.integrif.,ale to ostatní zelené+ další v půlmetrovém okruhu je právě brun.Musím ty cancourky sesadit.

Mišpul, super postřeh , pokusím se zapsat do paměti a vyzkoušet.

Já jsem si myslela, že se brunery přesévají... modré nonejmky mi pod Venustou p. přibývají dost daleko od sebe.
Zkoušeli jste bazální řízky zakořeňovat i bez skleníku? Mám na mysli phloxy, astry, zvonky...

Tak to prave, Vladko, zkousim.Odrizla jsem nozem par vyhonku phloxu Hesperis, odtrhnout nejak nesly.Namocila ve stimulatoru a sup vsadila do kvetniku, vsechny najednou, po obvodu (a la Carol K.), do vecera zvadly.Do rana se narovnaly (nocuji v altanu), tak se uvidi, na radu nasi zkuseny kamaradky jsem jeste pretahla pres kvetinac igel.pytel.Dam zpravu o budoucim vyvoji.

Díky za vysvětlení kořenových řízků.
I když u těch flox a sib. kosatců si to asi neumím moc představit.
Ale moc dobře znám, co zapomenutý camfourek floxy dokáže. Nekonečný příběh.

Mišpul, třeba dopadneš jako já s denivkami.
Po vyrytí matky a objevení camfourků, jsem camfourky vyryl a dal k sobě,
a na místě camfourků se objevily další camfourky a tak to už trvá mnoho let. NP2.

Jano, jednu BB budu teď šoupat, tak třeba mi při přesazování kousek náhle odpadne.
Jack Frost a jiné panašované rostou slaběji, s Ing. M.Š. jsme se shodli, že dají
tak 60% růstu základní modré brun.

Vlaďko, semení se, potvrzuji. U mne ale jen klasická modrá brunnera.
Betty Bowring zatím nemá semenáček ani jeden a panašované zrovna tak.
Nevím, jestli je to náhoda nebo pravidlo.
Ale ani ta modrá semi nesemení nijak dramaticky - z 2-3 matek mám asi 6 semenáčků.

Honzo, já zakhle bojuji s neudolatelnou yukou . Vydlabala jsem jámu minimálně půl na půl metru, vysbírala poctivě každý kousek a do 2 měsíců hezky rašily nové .

Dle chytré kinížky se měly kořeny na kořenové řízky odebrat napodzim. Nestihla jsem to, tak jsem to chtěla s plhoxem udělat brzy na jaře, ale už rašil, takže jsem nakonec odebrala řízky bazální .

Evii, jsem na tvůj pokus moc zvědavá, páč některé rostliny ( např. divizny) jiným způsobem nejdou a já bych jich samozřejmě potřebovala víc.

A já si zadělala na problémy s Acanthusem. Loni na podzim jsem dolovala trs. Kořeny sahaly kdoví kam a jsou dost křehké. Teď na jaře se ty drobečci začínají také ukazovat. Mě se moc líbil, ale zabíral čím dál víc místa a ke všemu se taky semenil. Asi dopadnu jako Honza, každý rok budu mít co dělat.