Nejen růže jsou krásné

Ani nevíte,jak jsem ráda,že jsem taky "normální".Věčně učuntaná,poslintaná od tlamounů,oškubaná od trnů,bláto až na hlavě.A kdybyste viděli,jak narvaný prádelní košík mám ve skříni s věcma na zašití+nové záclony+ látku na polštářky+....Uklízím a vařím po večerech,protože je mi líto být zavřená doma,když můžu být venku.Všechny návštěvy varuju,ať k nám chodí v teplákách a komu se to nelíbí,ten ať k nám neleze.A klidně si v zahradním modýlku jdu do trafiky(o zastávku dál) doplnit munici.Jen ruce opláchnu v sudu.Je mi šumák,co si kolemjdoucí myslí,nejsou důležití,když mám na zahradě rozpracováno a civilizováníse kvůli 10ti minutám je ztráta času

Hlasim se do party v katatech s lampasy(spinavy kolena) a v zablacenych botkach

jana H napsal:


jako kdybych se viděla.. já teda ještě před usnutím stihnu máznout něco na chleba, páč od rána kromě kafete v žaludku nic, vzedme se mi hladina cukru, zasednu do křesla, podložím hlavu polštářem a zalomím.

Rozespalá jsem hrozně protivná, manžel už ani po zkušenostech moc nenárokuje večeři.
Ví, že :
- má otvírat při příchodu dveře jako myška.
- nenosit zprávy a nesdělovat je již mezi dveřmi, ale rozhlédnout se, v jakém jsem stavu.
- potichu za sebou zavřít a odkráčet.
- v případě setrvání v místnosti : zásadně si nesedat za stůl ( vrže ) a neklepat nohou.
Tuto zkušenostmi dosaženou tichou dohodu Benda ovšem absolutně nerespektuje. Hopsne na klín, jazykem mi otevírá oči, vehementně a důkladně, dokud nezačnu komunikovat. Ze sprdnutí si nic nedělá, plní přece jen svou povinnost budíku.

já teď na KR nemám moc času, vždycky jen rychle nakouknu a zase mizim, ale tahle debata je velmi vyvedená
To k nám už nikdo moc nechodí, protože když se někdo o víkendu náhodou zjeví, zase rychle zdrhá - u branky na něj vyjede pes a ze zahrady já (nevim, kdo by kousal víc...) - víkendy jsou teď posvátný! V sobotu vždycky manželovi vrazím malýho s výkřikem "Je to i tvoje dítě, užívej ho ve zdraví" a vletim do zahrady, která je chuděra strašně zanedbaná, takže zelený a hlína jen lítaj. Oblečení nemá cenu řešit, styl cikánská osada, a zbytek vizáže pokračuje v podobném stylu - když už nespim, přece se nebudu česat... Kojení pak probíhá průběžně pod heslem "to je vlastně čistá hlína". Ještě že je tchýně podobný magor, jinak bych se bála brzké návštěvy sociální pracovnice Zubaté... Tak práci zdar!

Vidím, je to všude hodně podobné, ne-li úplně stejné. Ten pocit sounáležitosti mě fakt hřeje!

Co se navstev tyce, nam uz nejaky patek nefunguje zvonek;) ..tak nevim

Květo, po probuzení jsem také děsně nevlídná, též na mě nikdo nesmí mluvit a ochomýtat se. Manžel a syn si za ta léta zvykli a dcera je celá já
Ráno se učísnu, ale tady pořád fouká, tak za pět minut vypadám jak čarodějnice. Jak napsala skalnička, pocit sounáležitosti mě hřeje