Honzo,škodolibým očkem

To je na delší povídání. Nejdřív hltil křovinořez,ne a ne ho dostat do otáček.Až když se spálil přezimovavší(zřejmě zvodnatělý)benzín,rozjel se.Jenže:jak jsme tam ještě letos nebyli,narostla tráva vysoká,převysoká a motala se mu do hlavice.Jistě všichni ovládáte rodný jazyk i s anatomickými a jinými výrazy.Nádherně to znělo údolím

.Sebral mi MOJI!!! kosu a že to s ní nejdřív pomlátí(on říká poseče

).Jenže s tou to umím já líp.Tak jsem se naprdla a šla se mazlit s Maškou na schod chaty.Posekal palouk u potoka a když došel k třešni,zaťal do kořene.Praskla ta manžeta,co se nasazuje na násadu.Takže zase vzal křoviňák a pak došlo k tomu zachraňování chráněného živočicha.
My se spolu rozhodně nenudíme

Ale kosu už mu nepůjčím.Mám ji po dědovi,je starší,než já.Už mi zlomil původní,ručně dělanou násadu,ohlazenou,bezva do ruky-zasekl do padlé olše v kopřivách,koupená se jí nevyrovná a teď toto.