
Moc jsem se nasmála při čtení všech těch sekacích historek. Když jsme v 99. roce koupili náš domek coby zříceninu, rozhlédl se tu muž a pravil, že on je tady přes práce na domě a já přes zahradu. (No neplatilo to tak uplně, protože moje záda by o zednických pracech mohla vyprávět

)
Po zakoupení sekačky ji jednou zkusmo projel a dále se drží svého hesla- ze všech chlívků jsou různé dílny...Zato já se přimluvila za přikoupení pořádného kusu pozemku od sousedů.
Dcera se zahradním pracem během puberty vyhybala jak čert kříži a pak se rychle odstěhovala s chlapcem do města. No dokázala umořit i kaktusy, teď už jí berou pokojovky, jednou na ní taky dojde, věřím

Zato synek ten se snažil, tan sekal... sekal... a posekal kde co

Teď ho má na zahrádce Kachniště, myslím, že už ho docela vyškolila. Naštěstí mají zahrádku jako dlaň a se sekačkou se tam ani nerozjede. Křoviňák je horší, že?