Nejen růže jsou krásné

Jana V. napsal:
Jani, ona to není nijak závratná novinka. To už zjistil starý Pasteur blahé paměti, že teplota cca 80° ničí zárodky plísní, kvasinek a různých houbových chorob. Kompoty taky sterilizujeme při této teplotě.
Kdysi před lety, když jsem začínala s pěstováním jahod a neměla jsem dostatečnou plochu záhonů na to, abych nemusela sázet jahody po jahodách, tak jsem se dočetla, že sterilizovat zem je opravdu možné na slunci a navíc se záhon přikryje PVC fólií. Pod ní se teplota výrazně zvýší. Tehdy jsem to nezkusila, ale letos k tomu asi dojde, jsem v podobné situaci. Jahodové záhony jsou už hodně "opotřebované".

EviL, takže pokud by to bylo pouze o teplotě, stačilo by hlínu přidat do kompostu na "čerstvý" materiál.

Jenom mám pak nejasno v tom, jak je to s těmi mykorhyzními houbami. Když vyměním půdu, přijdu o houby, které se tam do té doby třeba stihly k růži dostat. Teoreticky by právě to, že už tam ty houby jsou, mělo další růži "popostrčit" a ne likvidovat .
Jsem zvědavá, jestli se za rok dozvíme výsledky těch testů

Konečně jsem to také zhlédla. Díky Honzo, bylo to velmi zajímavé.
Výsledky testů by měly být někde k mání, dokument byl z roku 2006. Měli bychom zkusit gůglit. Je to stará pravda, všude uváděná, ovšem také jsem si myslela, že kýbl kompostu, a něco na přilepšenou to spraví. I když je pravda, že většinou přesazuji růže na nové místo s tím, že se mi stávající místo přestane zdát pro růže vhodné a jdou tam třeba trvalky. Ale teď zrovna jsem dvě vyměnila asi to na jaře ještě napravím

Problém sázení růží po růžích mě zajímá už delší dobu, protože v mých podmínkách nemám jinou možnost. Řeším to jako Vlaďka - kýblem kompostu. Ale že bych byla stoprocentně přesvědčená, že to stačí, to tedy nejsem. Asi jsou ve hře i jiné vlivy. Např. by bylo zajímavé srovnání chemického složení půdy z místa, kde jsou růže a místa, kde nikdy předtím nebyly. Je jasné, že by se prokázalo jednostranné vyčerpání živin a některých mikroprvků. Ale co když by se objevilo něco navíc, jako že kořeny růží "vypouštějí" cosi do okolí, co působí negativně na mladou sazenici. Existují přece celé seznamy rostlin, které se navzájem vedle sebe nesnášejí a jejich kombinace se nedoporučuje. Samozřejmě, že tahle moje úvaha je bez důkazů jen z říše fantazie. Ale napadla mě v souvislosti třeba s tím, že v blízkosti živého plotu z ptačího zobu rostliny živoří a to mám tutově ověřeno z vlastní zkušenosti.

EviL, to by neškodilo přesunout do příslušné diskuse a tam pokračovat, protože o "nesnášenlivosti" s ptačím zobem jsem neslyšela a mám ho sem tam v záhonku ( ať už obyčejný, tak i variegátní). Například jsem loni napodzim dělala mladé řízky z toho variegátního a prostě jsem je jen zapíchla pod něj ( je to dvouletý keřík, žádné velké křoví) a byly tam celou sezonu a prakticky nijak nepokročily. Musela jsem je přesadit do samostatných květináčů a tam teprve začly prosperovat.

A o nesnášenlivosti některých konkrétních rostlin mezi sebou taky nic nevím. Ráda bych se docela přiučila. Možná by to vysvětlovalo, proč mi některé kytky neustále živoří. Mám např. už asi 5 let vysazenou roubovanou vistárii a pořád je to jenom nitka o průměru cca 1cm .

Jani, jen tak namátkou a v rychlosti jsem našla tohle
vkskaut.blog.cz/0707/snaseni-rostlin-mezi-sebou
Vygooglit se dá více článků na toto téma. Ale jsou asi převážně o zelenině.

O ptačím zobu budu pátrat dál, dej mi, prosím, trochu času.
Mimochodem - o akátu se taky traduje, že okolo něj nic neroste.

Dámy, nemáte zač. Přiznám se, že ten dokument cyklím znovu a znovu.
Mám ho jako kulisu a moc dobře semi na to kouká.
Je fakt, že od r. 2006, kdy byl zplozen, už (možná) nějaké ty pokroky jsou.
Nejen v půdě, ale mne osobně asi víc zajímá ten pokrok v řezané oblasti (ty, co nevadnou).
Každopádně je to zajímavé skrz naskrz. A jediné (mé) štěstí, že Noack má většinu těch
jeho krasavic lesklolistých, jinak by to nedopadlo dobře a musel bych asi přikůpit polnosti.

Je fakt, že "únava půdy pro růže po růžích" je generacemi omílaná věc,
jenže teprve když vidíme ten konkrétní rozdíl - shodné rostliny ve shodné zemině vedle sebe,
pak teprva přichází ten správný spouštěcí moment a člověk VIDÍ, že to není jen báchorka.
Ten rozdíl je markantní.

Teď už vím, proč např. růže na zámcích (Průhonice, Kozel) v hromadných výsadbách jsou tak ubohé.
Určitě je to navrch i použitím starších kultivarů, které navíc oslabuje ČS a z ní bezlistost.

Obávám se, že překrytí půdy černým materiálem prohřátí na 80°C nezajistí.
Možná na povrchu, to ano, ale do hloubky doporučovaných 60 cm rozhodně ne.
Kdo ví, jak by zapůsobilo dusíkaté vápno, zalité a překryté? Možná by taky pomohlo, desinfikovalo?
To asi zatím nikdo nezkoumal.
Taky mne napadají různé hokusy s čerstvou mokrou trávou, když se zapaří, až se z ní kouří...

Ve školce ČZU v Troji mají na desinfekci zeminy takovou nádobu, asi jako obří rýžovací mísa,
na nožičkách, cca 160 cm průměr. Pod ní se rozdělá oheň, dovnitř nasype zemina a prohřívá se.
Může seto i zakrýt.
Krom desinfekce (ideální do pařníku i proti nádorovitosti košťálovin) se ničí oddenky a semena
plevelů a to je hlavní důvod, proč to tam mají.
V létě do toho naprší voda a bydlí tam žáby, jen to chce prkýnko, aby měly jak vylízat.

Určitě mne zaujala velmi i pasáž o rozmanitých složkách růžových vůní.
No nic, musím si to zase pustit .

[Honza napsal:
Kdo ví, jak by zapůsobilo dusíkaté vápno, zalité a překryté? Možná by taky pomohlo, desinfikovalo?
To asi zatím nikdo nezkoumal.

Ahoj, není to tak dlouho - někdy na podzim jsem si šla koupit močovinu, abych ji přisypala do kompostéru plného listí. Samozřejmě, nikde ji neměli. Pak v jedné malé, maličké poslení navštívené prodejně mi prodavačka nabídla místo ní dusíkaté vápno - a prý - to máte (skoro) to samé a ještě to půdu vydezinfikuje. No tak paráda, pytlík jsem koupila. Doma jsem zasedla k internetu -jako že si o tom přečtu, kolik toho tam mám nasypat a tak...bohužel jsem před tím zbrkle dobrou půlku pytlíku vysypa do toho kompostu. pokračování ve vlákně Škůdci, plevele, postřiky a hnojiva
Půl pytlíku ještě mám, na jaře ho vyhodím při svozu nebezpečného odpadu
a asi založím spolek přátel žížal

Jitko,mluvíš mi z duše,ani to pokračování nemusím číst.

A do spolku se hlásím za člena,bud platit příspěvky!!!

V tom krámku naproti Koulovi si nebyla?Mládenec je ochotný,určitě by sehnal,co potřebuješ

Ona se dá močovina koupit třeba v Baumaxu, ale asi s předstihem, jak začne padat listí, tak zmizí a před zimou už ji asi neobjednávají.
No budu po ni pátrat, kamkoliv půjdu. JJ v tom krámku jsem už také byla. Snad jim to tam vydrží a nedopadnou jak to květinářství