Nejen růže jsou krásné

Jirko,škoda že není růžová,to bych určitě o její koupi uvažovala,když píšeš že voní víc než M.I.Pereire.

Dotaz začátečníka: mohou se vůně nepříjemně míchat nebo rušit? Když rostou dvě voňavé vedle sebe...ať vím, jak je rozmístit

Iveto, popravdě jsem se tím nikdy nezabývala. Ono by se to totiž muselo brát i s ohledem na další voňavky ( keře, trvalky). Miluju voňavé kytky a snažím se jich do zahrady nacpat co nejvíc a zatím nebyl problém s tím, že by si dvě vůně nějak vadily .

Iveto,tak jako Jana.Neznám nic příjemnějšího,než když v letní podvečer sedíme na zahradě,skleničku něčeho dobrého a kolem zavane tu vůně růží,do toho floxy,proběhne čuba,zavadí o levanduli...A dělám kolečka zahradou a fetuju a fetuju...To je aromaterapie v praxi

Holky, dekuju za návrat do reality....chystám se ač nerada na přesazení některých růži a já tak včera plánovala a kombinovala a zohlednovala barvu květu, listu, výšku, šířku...a trny a jak půjde barevně ke zdi a jak zakryje výhled a ... A jestli se nebudou hádat austinky s kordeskama a zda to nenaruší křehkou politickou stabilitu Evropy.....no už bláázním

Hele Iveto,kdysi kdosi řekl moudrou větu,něco ve smyslu,že zahrada se má líbit a má na ní být dobře především jejímu majiteli.Mám malou zahradu a chci tam mít všechno ,takže na ní mám celou EU+ještě kousek světa navíc.Jistě,snažím se,aby to nějak ladilo,ale nezblázním se z toho a když se mi to nějak nelíbí,uspořádám podzimní manévry.To já ráda,to mě ba...
Kdybych měla latifundie,část zahrady bych udělala v romantickém duchu,s historickými růžemi,ty mi voní úplně nejvíc.Takhle jich mám jen záhonek u garáže.

Se mnou je to těžký, já totiž dost snesu.

Kolegynda v práci mne vyhazovala byť s jediným hyacintkem, že ji z toho bolí hlava!
To sou lidi...
A když jsem dotáhnul orientální lilii, tak tu rovnou odklonila i s nádhernou vázou za okno,
kde váza ráčila hapati a tak jsem si vlastně vzpomněl, že mi dodneška tu hliněnou krásu dluží...
Je teda fakt, že v Keukenhofu nad hyacintovými lány i já jsem už občas lehoulince omámen,
ale po chvilce se vždycky zvednu... Bez vůně by nebyla zahrada ogrodou.

Iveto, naštěstí myrhou a anýzem vonící růže nevoní do dálky.
I když mají silné aroma, tak si ho lakotně schovávají jen ve svých květech.
Mno a zbylé růžové vůně (ovocná, divoká a historická) se pro můj čichový aparátek hravě snesou.

Třeba onehdá - někdo mi buší na vrata, zrovna když operuji na zahradě.
Tak si říkám - koho to sem čerti nesou?
Byla to mámina údernická Oriflejm agentka se slovy: Proboha, vždyť voní celá ulice,
a já jsem zjistila, že to jde od vás!! Tak se na to mušim jít podívat zblízka...

Milá. No tak se podívala...

Je fakt, že áchala i nad absolutně nevonnými růžemi (Lavender Ice, Novalis),
ale když se přiblížila k šesti kusům Harlow Carr, které jsou doplněny čtyřmi kusy Rose de Rescht,
třemi kusy Jacques Cartier a White Jacques Cartier, třemi Comte de Chambord a dvěma Noble Anthony
a uzavírá to tam jedna velká Louise Odier a dále za ní tři Mme Isaac Pereire,
přecházející k obří Golden Celebration, tak to už se blížila do vopravdický nirvány.

Golden Celebration loni dokonce narostla tolik, že přepadávala i do ulice a jistí
mladíci (s cígem, snikrskou a plechovkou koly v kalhotách s rozkrokem u kolen),
kteří se chodí "dvořit" sousedovic právě rozkvétajícím děvčatům (máš čas, vole? poď ven, vole!),
mi tu Golden Celebration dočista orvali právě pro dané krasoslečny.

Jinde mám zase Young Lycidas a Munstead Wood s Louise Odier a z druhé strany záhonku tam
ovocně voní Lady Emma Hamilton. A jak píšou holky - fetuju a užívám si to a chci víc...
Vždyť léto je tak strašně krátké - čekáme na něj jak na boží smilováni. Zvlášť tady na horách.
Musíme si tu vůni nasát do zásoby, aby nám bylo dobře.

I proto dělám z voňavých růží ty zmrzliny. Jednak jsem na sladké a druhak
- zbývá mi poslední kelímek - když ten teď otevřu a ucítím naprosto autentickou vůni
William Shakespeare 2000 (mimochodem asi nejvkusněji, nejjemněji a nejkrásněji do dálky vonící róza),
tak mi ta předlouhá temná zima hnedle připadá snesitelnější a milejší.
Nemůžu se už živého Vilíka dočkat.

V přírodě je tolik zajímavých, neplánovaných a neotřelých kombinací, které jsou úžasné a překvapivé.
Inspirativní a zajímavé. Někdy je právě v tom překvapení a zdánlivém nesouladu krása.

moc mi čenich neslouží -- drogy bych vyhledávat nemohla . ale ty nejsilnější tak na metr cítím .. na dálku málokdy .
Oriflejm to má asi v popisu práce , to čuchátko .

já cítím na dálku Getrudu Jekyll, ta má teď novou sousedku L Odier, plánuju k terase dalśí voňavky.... ale když čtu, Honzo, o tvém voňavém záhonu a omámenných kolemjdoucích, jsem klidná Do parfumerie ma moje zahrada pořad daleko !

Honzo, pěkně napsané, má to vtip. Poslední věta je pravdivá a tak nějak milá. Pěkná tečka za dnešním putováním za krásnou růží.