Tak přeji krásný nový den a pokusím se zodpovědět Vaše dotazy:),

Růžičky, které jsem posílala jako první jsou v pořadí: Aprikola Kordes, skutečně Ghislaine de Feligonde, neznámá růžová sadová - jednoduchý květ s bílým okem, Santana Tantau - ta je pnoucí a Herkules Kordes.
Já si asi nejvíc cením právě té své neznámé. Kvete celé léto takřka nepřetržitě a má nádherné květy. jen nevoní a na podzim má listy trochu napadené černou skvrnitostí. Ale vždycky až na konci sezony a kvete až do hlubokého podzimu. taky jsem ji množila úspěšně už mnohokrát pro své známé.
Radost mi dělá taky Ghhislaine de Feligonde. Mám ji teprve rok. Fotka je ze začátku sezony a ona za léto značně vyrostla. Má skoro 1.5 metru. Taky nádherně voní.
Kájo, nejsem skutečně začátečník. Svoji zahrádku tvořím ke svému obrazu tak 7 let. Za tu dobu jsem mnohé kytičky a keříky přestěhovala na různá místa. Chvíli mi trvalo, než jsem přišla na to, co jim vlastně vyhovuje?
Pnoucí růžička Bridge of Seigh je nádherná při 1. kvetení - obsypaná voňavými oranžovými květy. Pak najednou ji naoadne černá skvrnitost a ztratí hodně ze svých listů. Kvete vícekrát. Já osobně si myslím, že je to mým stanovištěm. Je totiž u jižní zdi a příliš vzduchu tam necirkuluje. Chalupu máme v typické středočeské vesnici - domky v ulici na sobě nalepené, pozemky většinou obklopené zdmi a uvnitř atria. Pro růžičku nemám jiné místo, což je asi škoda. Tak zkouším, co vydrží. Západní a východní strana jim dělá evidentně lépe:).
Ty sadové, pokryvné a záhonové už rozmisťuji lépe. Snažím se nedávat je úplně vedle sebe, ale používat je jako barevné akcenty v zahradě.
Tak někdy zase příště

Dída