Nejen růže jsou krásné

Danabo, dík, že si pamatuješ..

Milky Way je už cca metrová, ještě nekvetla. Ostatní semenáčky ( o rok mladší ) jsem různě porozdávala, zasadila.. jsou asi 0,5m.
ještě žádný nekvetl.
Snad už příští rok ...?

Tak snad pristi rok. Ten muj kousik je tak 1,20 a byl i mozna vic, kdyby ho jelen ci srna loni nezakousli. Kdyz jsem ho pred tremi lety koupila, tak mel sotva 50 cm, takze bude asi o dva ci roky starsi nez ten Tvuj.

Cornus Aurora patří do skupiny cornusů, kt. vyšlechtil Elwin R. Orton, Jr. na Rutgers University. Podle ní se občas prodávají ( jsou uváděny ) i jako cornus x Rutgersensis, případně Stellar Group.
Patří do ní Aurora, Venus, Stellar Pink ( a další ). Jsou patentovány.
----
Podstatné pro pěstování u nás je to, že se jedná o křížence Cornusu kousa a florida ( příp. nutalli ). Čili jsou méně mrazuodolné než kousy, stejně tak i méně náchylnější na hnilobu kořenů než c.f. - prostě něco mezi.
Prokřížeností získaly velkou odolnost proti nemocem, kt. cornusy trápí .
---
Aurora by měla být poměrně mohutná ( udávaná výška 5,5 m, u nás méně ) - samo, dospělá u nás asi ještě žádná není. Říká se, že by mohly mít o 1/3 menší rozměry.
Chicht, měla by mít stejnou výšku i šířku.
Velké bílé listeny, sterilní ( netvoří plody ), podzimní zabarvení purple.
---
Danielo, měla jsem Stellar Pink. Nevydržel mi zimní pokles teplot pod - 24.st, mrazové praskliny se ve finále objevily po celém roubovaném kmínku. Takže moje doporučení - pokud by byly takovéto mrazy, přikrýt na nejhorší období textilkou ( obalit ) min. po dobu 2 let. Raději chráněnou polohu, polostín - slunce. Nedávat do textilky, v létě lze mulčovat trávou, kůrou. Vyhýbat se pozdnějšímu hnojení, ať výhony mají šanci vyzrát. Tvoří velmi hustou síť tenších kořenů skoro při povrchu.

Evoi, prosím pěkně, do Trvalek jsi dávala fotku se žloutnoucím zmarličníkem v pozadí.
Esli se teda dobře pamatuju. Prosím, měla bys podobnou, popř. detailnější fotku i sem?
Zajímá mne zejména ten habitus a moc semi líbí vysazení u dřevěného laťkového plotu.
Napiš co nejvíc nebo tě chytí myš. Čau a dík.

Honzo, mysi se nebojim, vymysli rymovacku na pavouka a napisu roman...
Davam foto zmarlicniku-Cercidiphyllum japonicum, tot vse, u me cca 10-12 let, a neni u latoveho plotu (to je amelanchier), nybrz u cihlove zdi(bohuzel, vic by mu urcite slusel volny travnaty prostor, ale uz ho nepresadim:blink: ((tyhle hodiny na auto nedostanem)),
ma dopoledni a poledni slunce.
Dneska jsem nabrala hrst listi-krivdila jsem mu-voni.. a je to karamel

asi nesu vodu v misce bez dna..

Cercidiphyllum japonicum se u nás podává ve třech podobách -
tento - stromový, příp. vícekmenný, vysoký
Pendula - ( botanická, Japonská zahrada )
Redfox ( Redfuchs ), Ruby - na jaře má bordové listy

drobnější srdčité listy, chce hodně vody.

Zmarličníku se u nás říká buchtovník. A to jen proto, že když jsem ho kupovala, chtěla jsem zaujmout zbytek rodiny, abych si je jaksi více naklonila při nákupu,že a vyprávěla jak listí na podzim voní po tvarohových buchtách. No, očichávala jsem ho loni na podzim a vůně tak nějak jako že nikde..... Je fakt, že jsem chudáka zmarličníka dost dlouho, než jsem mu našla to opravdu správné místo, trápila v květináči a poněkud přischnul.
Letos na jaře jsem se těšila, že nahodí pořádné listí a na podzim přjde ta sladká vůně a já rodince dokážu, že fakt, ale fakt voní..... No, v květnu mu právě rašící lístky pěkně sežehnul mráz a žádné velké listoví se nekonalo. Navíc by potřeboval i vlhčí stanoviště, takže letos i poměrně brzo shodil listy, ale!!! Možná je to autosugesce, možná paranoia, ale řekla bych, že trochu té sladké vůně jsem cítila:kiss: Byly to jen lehké závány,ale byly!

Cercidyphyllum japonicum

Kveto-vodu chtit muze, ale u me jen co spadne z nebe
Skalnicko-mas zmarlicnik pekne rostlej

V průhonickém parku, někde uprostřed, je veliký strom zmarličníku. Před několika lety, za doby Livingových Pirátských výprav. jsme ho cítili. Voněl nádherně už z dost velké dálky.

Já mám už snad 7mým rokem zmarličkníka Pendulu, je už na 2.místě a vždy na úpalu. Letos na jaře jsem ho ostříhala na ježka a to mu asi nejvíc svědčí, jarní mrazík ho sežehl, ale on to dohnal, vůně je překrásná, ale musí být spíš sucho. Jinak s vodou je to pravda, radši více než méně. A v zahradnictví mají japonicus a na podzim tam kvůli té vůni ráda chodím, je cítit na metry. Jenže je to vysoký habitus a nevím, kdybych ho udržovala řezem dejme tomu na 3 metry, jestli by to dobře snášel.