Heleno, zdravím. Já bych zachraňoval. Když pominu ty živiny (lilie má silné a dlouhé kořeny, prorostla by těmi kamínky
a taky pustí kořeny i ze stonku, něco se k ní splaví s půdním roztokem, takže si asi najde cestu, jak se najíst),
tak nemůžu přehlídnout fakt, že jak bude cibule sílit a růst (popř. putovat - říká se, že pokud je cibule lilie moc mělko,
umí se sama svými kořeny zatáhnout hlouběji, a naopak je-li moc hluboko, vytvoří nové šupiny a něco výš),
bude se o ty kamínky zraňovat. A to budou vstupní brány pro choroby a škůdce.
Poranit si může i ty kořeny, co tam teoreticky budou prorůstat. Záleží asi taky, co to je za odrůdy,
některým by ani tohle nemuselo vadit, některé by asi trpěly.
Já sazím teď tak, že udělám hlubší jamku, na dně nechám trochu nakypřené zeminy a hodím tam pár granulek hnoje,
promíchám, na to (bílý) písek, lilii, písek, zeminu (popř. zase pár granulek hnoje), zeminu, popř. kůru.