Květo, já jsem necelých 300 m.n.m., dcera je na Moravě za Svitavami a je něco přes 500 m.n.m. , takže je asi o měsíc opožděná v kvetení. Je to dost znát, navíc má ohromnou neoplocenou plochu, tak zkoušíme, co tam vydrží, nejen zimu, ale i ataky srnčí zvěře, co neožerou srny, o to si vytlučou parůžky srnci nebo si v tom udělají přímo pelech. Astry a trávy zatím odolávají, dokonce v tom luftu a na slunci i padlí , ani se nekácí a péče spočívá jen v posekání křoviňákem. Já bych na jejím místě šla do sbírky aster, ale ona naštěstí není úchylná po mě, jen se na to ráda dívá. Pořád k ní stěhuju svoje astry, ale každé jaro na tom místě vyrazí nové, jako by jim to mé rochnění dělalo dobře. Mám je ve stínu, takže je musím přivazovat a to se mi nelíbí.. A stinnou zahradu buduju kvůli nedostatku zálivkové vody a fuchsiím. Místo na slunci je vyhrazeno růžím.