Nejen růže jsou krásné

Amazonko , to jsou poklady. Ještě by mohli na pilu svážet koňmo a měla bys hnojůvku kompletní.

Kdysi psala o prospěšnosti popela ze dřeva Lili na Zahradě, snad něco o tom, že stimuluje růst růží. Zkus to pohledat.

Popel na zahradu?
Marie (61) - xxx.xxx.179.177 (?), 11.5.2010 20:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Sýpala jsem vloni popel ze dřeva k růžím, neměla jsem je přikryté chvojím, tak jsem chránila přes zimu takto.Růžím to očividně prospělo, velký obrost a násada květů.Tak obrovské keře jsem ještě neměla.Letos popel přišel na jinou část zahrádky, kde chyběla zemina, teď už je promíchaný s novou zemi a zasetá tráva, uvidíme,jak se bude dařit trávě.

Jaké máte zkušenosti s hnojením popelem ze dřeva? Mám (a budu mít neustále) možnosti denně tak 15l popela čistě ze dřeva, mám to kompostovat, nebo můžu přímo k rostlinám (ne všechno a ne furt, samozřejmě)?

amazonka01 wrote:
amazonko ja mam v krakonosove tak 2-3l denne..hazim normalne ke kvetinam, ruzim, neco jde na kompost..dela jim to ocividne dobre..
na podzim davam do poloviny kyble zeminu a zbytek dosypavam popelem..ruze to nadherne prorostou-vytvori spoustu novych korinku..na jare je soupnu hned do zeme..a jedou:) je to dobre pro takove ruzove chcipacky, ktere leto predtim skomirali..

Kávová sedlina jako hnojivo

Lili (336) - xxx.xxx.63.163 (?), 23.5.2009 21:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravím Radko D ohledně dřevěného popela...

Před pár lety jsem četla zajímavou studii o vlivu obsahu dřevěného popela a oharků na kvalitu a úrodnost půdy. Šlo zhruba o to, že v Jižní Americe existují naleziště obzvláště kvalitní úrodné černozemě, která je vyhledávána a průmyslově těžena jako zemina pro květiny. Na základě toho, že se v ní našly střepy z indiánské keramiky došlo k podrobnějšímu zkoumání jejího původu. Zjistilo se, že půda pochází z oblasti starého indiánského osídlení, kde byla pole hnojená veškerým biologickým odpadem i popelem z ohnišť. Tento nález inspiroval k výzkumu, zda má použití popela a oharků vliv na úrodnost půdy. Srovnávací testy praxi starých indiánů potvrdily, v takových půdách dochází k rychlejšímu množení půdních bakterií a porosty v nich pěstované dosahovaly výrazně lepších výsledků než v půdách bez obohacení zbytky z ohnišť.

Od té doby oharky z ohniště nenechávám zcela vyhořet a zapravuji zbytek do záhonu či kompostu. Zdá se, že to půdě prospívá a rostliny v záhonech obohacených nejen kompostem ale i oharky jsou vitálnější. Osvědčilo se mi to zejména u rajčat, ale i u růží.