Nejen růže jsou krásné

Jajo, děkuju za odpověď a radu. Zkusím něco proti mravencům

Oni si po kytce nahoru udělají jakoby pokračování mraveniště, pacholci.

Jak na mšice :Teplý a vlhký závan dechu z tlamy funícího býložravce je signálem, který mšicím říká, že je čas opustit palubu.

Býložravci svými potravními nároky ohrožují rostliny, které se ožírání brání pomocí trnů nebo chemických látek. V pozadí této velmi dobře známé interakce se krčí ještě jedna, která je prozkoumaná daleko méně.

Na rostlinách žije drobný hmyz, který pochopitelně nijak netouží skončit v tlamě býložravce, a stát se tak náhodnou vedlejší obětí jeho apetitu. Pokud se pozorně zadíváte na stádečko koz spásající vojtěšku, možná si všimnete, že z rostlin těsně před sežráním na zem hromadně padají mšice.

Otázkou, která zajímala izraelské vědce z Univerzity v Haifě, bylo, jak mšice poznají, že se k nim blíží potenciální nebezpečí. Experimenty s kyjatkami hrachovými (Acyrthosiphon pisum) ukázaly, že zásadní je dech. Mlsná koza, která se chystá slupnout vojtěšku, s každým zafuněním vydechuje vzduch, který je mnohem vlhčí a teplejší než vzduch v okolním prostředí. Na mšice tento závan působí jako zatroubení k ústupu. Většina kolonie seskočí z ohrožené rostliny jako jeden muž a zachrání si tak holé životy.

Zajímavý objev trochu svádí k humorným úvahám o nových metodách ekologické ochrany rostlin před škůdci. Že by nejlepším řešením bylo prostě se posadit na záhonek a dýchat na rostliny napadené mšicemi?

Hezké

Což mi připomělo jinou radu. Jak na úporné plevely bez chemie a pletí

Zpopelnění patří stejně jako homeopatie a Bachova terapie k tzv. eenergetickým metodám. Je součástí biodynamického zahrádkaření a zemedělaství a vzniklo v r. 1924 na základě přednášek R. Steinera. Princip je ale podstatně starší, sahá až do středověku, stejně tak staří Egypťané a jihoameričtí Indiáni tuto metodu znali a používali.

Metoda se využívá u škůdců a plevele. U býlí zásadně používáme semena, u plevelů se silnými kořeny (bršlice, pýr) sušené kořeny. Pak se semena, kořeny spálí (nejlépe v papírovém obalu na vajíčka) v ohni na dřevěném uhlí. Popel musí být dokonale spálený - bílý.
Po té se popel rozsype tam, kde se plevelu chceme zbavit. Prý obsahuje inforamci, která rostlinám sdělí, že místo je pro růst nevhodné.

Podobně by to mělo pomoci i se škůdci (potřeba aspon 50 jedinců).

Ještě lépe by měl fungovat popel dynamizovaný, tj alespoň 8x naředěný 1:10 s vodou (1g popela na 9ml vody - asi 40x protřepat - z toho se odebere 2ml a doředí 18ml vody - 40x protřepe a postupně se dostaneme až na 10l)

Výsledný roztok pak rozprášit tam, co je potřeba.
(z knihy Tradiční zahrádka)

Tak co, kdo to vyzkouší ?

cha !
no, zkoušet nebudu...
ale moc tomu nevěřím.
Páč : Loni jsem dala na ohniště spolu s jiným čurbesem i kořeny svlačce, spálila.
Popel jsem pohrabala, nechala na místě. Letos mi tam vyrostlo co ? Správně, svlačec, kt. tam předtím nikdy nebyl...
Sušené tedy kořeny byly ( nějakou chvíli tam ležely než jsem podpálila )..

Zřejmě k chybičce došlo tím, že kořeny nebyly spáleny v té papírové krabičce na vajíčka...

jen tedy kvůlivá takovéto titěrnosti se mi záměna info : zde není vhodné místo pro život k : zde budu bujet zdá cu moc

Jáá, jááá se hlásím, že to nebudu

Pokusím se navázat na předchozí, držet se témtu a dobrat se informací. Rozčilovali mě mravenci v květináči s Kasií, ne a ne je vypudit. Pak jsem někde četla, že pomůže zálivka smradlavkou. Udělala jsem jíchu ( smradlavku) z kopřiv, zalila a vypadá to, že to na ně platí. Pak jsem zalila ještě několik míst v trávníku a už tam nejsou. Smrdělo te tedy strašně, a to jsem si neopatrně smočila jen dva prsty. Ty mě smrděly až do večera, přes veškeré drhnutí mýdlem a horkou vodou. Teprve potom jsem se začala vzdělávat a na vseozahrade.blog.cz/0708/vlastnorucne-vyrobena-hnojiva jsem se dočetla , že smrad se eliminuje přidáním minerální moučky nebo řasového vápna. A teď se ukázala moje chemická slabina, nevím, co je minerální moučka ani řasové vápno. Google mi nabízí kromě dvou odkazů hlavně rasové nesnášenlivosti a na Seznamu ve zboží také nic. Mám nachystané další kopřivy, ale musím sehnat tu protismradovou ingredienci.
Takže, kdo to ví a napoví?

Ingredience nevím, já se tím polila, co víc dodávat, hnus jak bych se posrala. Kamarádka mi to nechala na zalévání zahrady když jeli na dovolenou , byl to děs několikrát jsem doplnila sudy a smrdělo snad čím dál víc.

Jájo, to jsem ráda, že ti taky nevoní , po přečtení tohoto návodu ekozahrada.blog.cz/0907/koprivova-jicha už jsem si myslela, že jsem nějaká cimprlína s fajnovým nosem...

Bylo to něco příšernýho, a smradu ředěním neubývalo, hnus. To raději nebudu hnojit, kravinec je proti tomu Dior, fakt neumytelnej, nevypratelnej hnus.