Nejen růže jsou krásné

Prosím poraďte.......

Založila jsem na podzim 2012 tento záhon. Nejdřív kartony, pak hnůj, pak koňské koblížky, pak zase hnůj, tráva ze sekačky a podzimní rozdrcené listy ze stromů. Poslední vrstva je letošní zimní králičí hnůj. Od začátku dubna jsem to zaryla, dá-li se to tak říci a teď nevím, čím to buď uspíšit (myslím tu navezenou vrstvu) nebo to už nechat být a sázet.
Záměr je modrofialovýbílý záhon (růže a trvalky a trávy).
Mám obavu, jestli to ještě není moc čerstvé a nespálila si to vsazené. Já dost pospíchám, protože mám založené už nějaké růže, tak bych je ráda už měla na místě samém. Taky se bojím rozbujelého plevele a napadlo mne to přikrýt černou textilkou. Jenže to abych to nechala takto přikryté alespoň 2 měsíce, aby to mělo nějaký efekt.
Máte nějakou radu, zkušenost? Já osobně mám zato, že by to mohlo stačit a sázet. Nebo je nějaký přípravek, který to za mne vyřeší??

Miško, na plevel ti asi černá textilka moc nepomůže, to bych buď vytrhala nebo stříkla nějakým herbicidem před sázením.
Neposoudím, jestli je ten hnůj ještě moc čerstvý, ale jestli máš obavu, tak bych do jámy případně zasypávala hlínou odněkud jinud a až jim časem kořeny poporostou a sáhnou si do toho vyhnojeného, že by to mělo být rozložené.

Miško, nejrychleji se rozkládá dostatečně vlhká hmota.
Takže já bych každý večer záhon vydatně prolil.
Je strašné sucho a ty občasné přepršky jsou nevýznamné.

Do té zálivkové vody můžeš přidat "urychlovač kompostu".
Docela to funguje. Popř. objednat kalifornské žížaly.
Funguje i obyčejná močovina smíchaná s vodou.
Jenže takový záhon pak už bude opravdu výživová bomba (palec dolu).

Já osobně bych do tohohle nesázel. Založené kytky bych
nasázel do kontejnerů a umístil je do stínu.
A až se tam usadí a zakoření (a mezitím seti udělá ten záhon),
tak bych to až pak vysázel.
Záhon bych zakryl slámou, při jejím rozkladu se spotřebovává dusík,
takže by mohla trochu zmírnit tu vydatnou pecku.
Určitě bych nezakrýval sečenou trávou, to jen v nejkrajnějším případě,
že by nebyla sláma nebo štěpka či kůra.

Pokud se rozhodneš přesto sázet, tak hlavně vydatně zavlažuj.
Ne kvůli rostlinám, ale hlavně kvůli hnoji - on si stahuje hodně vody,
takže to "spálení" hnojem není ani tak smrtelné předávkování
živinami, jako spíš obyčejné vysušení.

Pozor - na takto extrémně vyhnojeném pozemku bude častým hostem padlí.

Tož ať seti daří.

PS: ti závidím takové zdroje hnoje, se k vám asi nastěhuju

No tak vám děkuji za rady.
Radši jsem původně zamýšlené nesázela. Fakt mám strach o spálení a těch pár měsíců mi to za to nestojí. Nakonec jsem to vymyslela šalamounsky, dá-li se to tak říci. Nasázela jsem do vzdálenější poloviny (od stromů) 5 řádků brambor. Adriana popisovala v Mulčování podobný návod (ten mám taky vyzkoušený). Jsou to velmi ranné brambory, takže až je v červenci vytahám, bude to už o.k.
Blbé na tomhle záhoně je ten čerstvý králičí hnůj, ten patří mezi silné hnoje, a právě minimum srážek v zimě a teď na jaře mu vůbec v rozkladu nepomohl.
Ještě jsem tam pro kontrolu píchla semenáč thalictra, když to vydrží a nesežerou ho slimáci (už jsem tam jednoho našla), tak už tu první polovinu osázím.
Honzo, k závisti ohledně hnoje: když jsme se sem nastěhovali, tak já v záchvatu zahradnického nadšení jsem neustále hnojila. Výsledek: ředkvičky velké jak řípa. Listy od všeho vysoké až do pasu, prostě jsem přehnojila. Takže všeho s Mírou .

Miško, to bude dobré. Těžko na cvičišti (nyní), lehko na bojišti (další léta superzáhonu).
Slimák by si měl přečíst starší biočlánek, kde je nějaký nadšenec jmenoval jako super
dekompozitory. Pustil by se do hnoje a Thalictrum by nechal.

Bramborám zdar.

Jó na brambory,na ty nedám dopustit.Když jsme povraždili slepice(vadily sousedům),ve slepičárně nerostla ani tráva.Ty slepice tam byly od r.1927,průběžně 10-15 kousků.Na podzim jsme je vytloukli,na jaře zasázeli brambory.Báli jsme se,že tam ani nevyrostou,že se spálí.A vyrostly,ty byly!Pak už tam byly jahody a všechno možné.

Ahoj! Mám na vás zapeklitou otázku a spoléhám na vás
Mám na zahradě několik tvarovaných buxusů (klasika b. sempervirens). Nejedná se o nějaké zárodky plůtku, jsou to statné staré keře. Začala jsem ale letos včelařit a kvetoucí buxus je významnou medonosnou rostlinou, nechci tedy svoje bzučilky o tenhle potenciální zdroj nektaru ochudit. Zároveň bych ale svoje keře chtěla udržovat dál tvarované a pokud jej teď klasicky ostříhám, nevykvete. Jak tedy na to? Vykvete mi vůbec letos, nebo jej předchozí tvarování v kvetení zpomalilo a bude si chtít chvíli "vydechnout", a kombinace topiary a kvetení je tedy nemožná? Máte-li někdo zkušenost, popřípadě včelaříte-li někdo a víte, kudy na to, budu moc ráda za vaši odpověď.
Díky moc a sklenici medu navrch

Kachni, nevčelařím, ale mám obr buxusy po mámě a stříhám jak se mi to hodí, obvykle před vánocema, abych měla do věnců. Buxusům je to úplně fuk (ale tedy nikdy jsem nesledovala, jestli kvetou), asi i záleží, jak moc striktní máš požadavky na jejich vzhled během sezony .
Letos jsem ještě nestříhala. Naposledy se stříhalo loni, tak se schválně kouknu.
Kdy tak obvykle buxus kvete? Kvete i ve stínu?

Mmch. u nás tedy děsně hučí při květu tříprstý přísavník. To se nedá přeslechnout .

Buxus má kvést duben - květen a stín mu nevadí v růstu. V kvetení netuším...

Kachni, tak já je zítra prohledám.
Ale jestli kvete takhle brzy, tak by myslím šlo stříhat koncem května.
Někde jsem četla( tedy týkalo se to opadavých), že rostliny prvních 6 týdnů valí sílu do listů, pak se růst zpomalí. Konkrétně šlo o odebírání polodřevitých řízků - to se má právě až po těch 6 týdnech od vypučení listů - což bude letos konec května. Já to letos právě chci zkusit i na buxusu, který střáhám na nízký živý plůtek .