Nejen růže jsou krásné

Kaja napsal:
Kájo, ve směsi pro andulky převažuje proso a jak mě kdysi poučili ve zverimexu, venkovní ptáci proso neznají, v naší přírodě se nevyskytuje a tak ho nebaští. Mlsouni.

dostala jsem mejla, prý vtip - tak kopíruju Jednoho dne se Bůh zeptal Sv. Františka:

Bůh: Franto, ty víš všechno o zahradách a přírodě, co se to děje tam dole? Co se to stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalš věcem, které jsem před věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbovej zahradní plán. Ty rostliny rostly v jakékoliv půdě, vydržely sucho a hojně se samy množily. Nektar z dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků. Očekával jsem tedy, že už uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale všechno co vidím jsou zelené fleky…

Sv.František: To všechno ten kmen, který se tam usadil, Pane. Říkají si Hypoteční Příměšťáci. Začali říkat tvým květinám „plevel“, ze všech sil je hubí a nahrazují trávou.

Bůh: Trávou? Ale to je tak nudné! Není to barevné. Nepřitahuje to včely, motýly, ani ptáky, jenom ponravy a žížaly. Je to citlivé na teplotní změny. Chtějí tihle Příměšťáci opravdu aby tam rostla tráva?

Sv.František: Očividně, Pane. Podstupují při jejím pěstování velké utrpení. Začnou každé jaro hnojit a hubí všechny ostatní rostliny, které se v trávníku objeví.

Bůh: Jarní deště a teplé počasí pravděpodobně způsobuje, že tráva roste opravdu rychle. To musí být Příměšťáci velice štastní.

Sv.František: Vypadá to, že ne, Pane. Jakmile trochu povyroste, sekají jí někdy i dvakrát do týdne.

Bůh: Oni jí sekají? Suší jí jako seno?

Sv.František: Nikoliv, Pane. Většina z nich jí hrabe a dává do pytlů.

Bůh: Do pytlů? Proč? Je to cenné? Prodávají to?

Sv.František: Ne Pane, právě naopak. Platí za odvoz.

Bůh: Tak počkej chvilku: Oni to hnojí aby to rostlo, a když to roste, tak to sekají a platí za to, aby se toho zbavili?

Sv.František: Ano Pane.

Bůh: Tihle Příměšťáci musí cítit velkou úlevu v létě, když vypínáme déšť a zapínáme horko. To dozajista zpomalí růst trávy a ušetří jim to hodně práce.

Sv.František: Tomu nebudete věřit, Pane! Když tráva přestane růst tak rychle, vytáhnou hadice a platí ještě více peněz za zalévání, aby mohli pokračovat v sekání a odvážení.

Bůh: Děsnej nesmysl! Alespoň že si nechali nějaké stromy. To bylo ode mne geniální, musím se pochválit. Stromům narostou na jaře listy pro krásu a letní stín. Na podzim opadají a vytvoří přirozenou pokrývku, aby zadržely vláhu v půdě a chránily tak stromy a keře. Navíc se rozloží na kompost aby obohatily půdu. Je to přirozený cyklus života.

Sv.František: Raději si sedněte, Pane. Místo toho je Příměšťáci hrabou na velké hromady a platí za jejich odvoz.

Bůh: To není možné!! A co dělají aby chránili kořeny stromů a keřů před mrazem, a aby udrželi půdu vlhkou a nespečenou?

Sv.František: Po tom co vyhodí listy kupují něco v igelitových pytlích, co se nazývá mulč. Přivážejí to domů a rozsypávají to na místo listů.

Bůh: A odkud tento mulč berou?

Sv.František: Oni kácí stromy a rozemelou je, aby tento mulč vyrobili.

Bůh: Dóóóst!!! Už na to raději nechci myslet. Svatá Kateřino, ty máš na starosti kulturu. Jaký film je na programu dnes večer?

Sv.Kateřina: „Blbý a blbější“ Pane. Je to opravdu hloupý film o …

Bůh: To je OK, klidně to pusť. Myslím že jsem o tom už slyšel od Františka.

Je to, bohužel, smutná pravda. Vidím to na okolních zahradách, kde listí, posekaná tráva a další tzv. zahradní odpad se buď pálí, nebo vozí do bio kontejnerů. Všechno, co považujeme za nežádoucí, se přece dá perfektně zužitkovat - do kompostu, rozdrcené větve na mulčování, obtížné kopřivy na hnojivo ....atd. Místo toho se kupují drahé substráty a pytle kůry.
Myslím si, že chybí osvěta. Ve školách býval předmět "pozemky", kde se děti učily zásadám zahradničení. Nevím, jestli to ještě existuje, mám pocit, že ne. A pak to takhle dopadá.

Kopřivy, přeslička, kostival, jíchy, zákvasy apod. se používaly už předky. Dnes se prodává jako bio, za neskutečný peníz a jako objev . Funguje v mé zahradě skvěle, tyto 3 míchám, mimo jiné, kopřivy už obrážejí, což mě těší
Vloni jsem narazila na článek, kde popisovali, že v USA a některých zemích dělají projekty, kde zavádějí zahrady a výuku pěstování u škol. Toto bylo u nás zavedeno za monarchie a v 60letech min.
stol. max. do 70 let vše zrušeno (myslím vesnické školy, ve městech nevím).....třeba to potomky taky čeká jako osvěta a objev

No jo "objevili Ameriku" ... u nás se na škole pozemky učily ještě v 80. letech...říkalo se tomu předmětu "pěstební práce" Jo "Maruška" byla chytrá žena....... to Karel Veliký, dávno před ní, šel ještě dál. Ve svém nařízení pro hospodářství „ Capitulare de Villis“ doporučuje sedmdesát tři různých druhů zeleniny, koření a léčivých rostlin a šestnáct různých druhů ovocných a ořechových stromů, které by měli poddaní pěstovat. Ten seznam se dá dohledat a je docela zajímavé, že mnoho z nich dodnes představuje základní osazení vesnické rolnické zahrady.

Věrko, nakopla jsi mě hledat - no já mám ale mezery , dík

Přeji vám všem, abyste prožili velikonoční svátky ve zdraví a v klidu.

Připojuji se s přáním pro všechny - krásné a klidné velikonoční svátky

taky přeju krásné Velikonoce

Krásné Velikonoce a hlavně vydržet