Honzo, díky za další náměty k přemýšlení. Určitě s tebou souhlasím ohledně mulčování. Je to geniální vynález nejen k růžím.

Také nápad s desinfekcí dusíkatým vápnem mě zaujal. Máš vyzkoušeno ? Asi se jím, mimo jiné, zvýší hodnota pH, že ? Což o to, to by růžím nevadilo, spíš jde o ty okolní rostliny rostoucí mezi růžemi, které mohou být citlivější na alkalické prostředí a na Ca. Na desinfekci kompostu bych ho neváhala použít, ale nasypat k rostlinám ?

Zajímá mě to proto, protože jsem lajdák a listí z růží před zimou neobírám.
Jako příklad rozdílné citlivosti na č.s. jsem nešikovně vybrala ty dva velikostní extrémy - minirůže a popínavky. Stejně tak bych ale mohla srovnávat polyantky a čajohybridy, kde ty druhé jmenované jsou vesměs háklivější, aniž by se nějak výrazně lišily vzrůstem. Zajímavé by bylo srovnání historických růží s moderními. Ale to už je pro mě tenký led, na který dobrovolně nevlezu. Historické (až na 3 výjímky) nemám.
Že jsou miniaturky blíž k zemi a tudíž víc trpí vlhkem a následně č.s. je jasné. Ale i mezi nimi se najdou takové, které bláto nebláto, mokro, sucho, jsou zdravé jako fík. Sice takových nezmarů mnoho neznám, ale za všechny jmenuji Sonnenröschen. Ani na podzim nemá na listech jedinou skvrnku. To, že minirůže jako celek pomlouvám, vychází především z jejich hodnocení např. na HMF a na jiných stránkách (šlechtitelů, školkařů a pod.), kde se právě velmi často objevuje poznámka o jejich vyšší míře citlivosti. Předpokládám, že v souhrnu pak lze najít objektivní informace. A moje zkušenosti se od nich nijak zásadně neliší.
Nejlepší zkouškou odolnosti je delší deštivé období, jako bylo loni v srpnu. Hyn se hukáže (řekl by Kozina ?), jak si holky s houbami poradí. Velká nebo malá, stříkaná, nestříkaná, všechny dostanou svůj díl infekce a pak pravda vyplave na povrch.