Nejen růže jsou krásné

Evo přesně. Já bych míchání vzorků pochopila třeba na poli, kde se rozhodně nikdo nemůže moc crcat s pár m2. Ale pokud na zahradě zjistím, že na část byl vyvážen popel, a na další evidentně rostou kyselomilné rostliny, tak to prostě nemůžu dát dohromady. Ale po určení lokálních pH se podle toho mohu zařídit, dorovnat rašelinou/vápnem, nebo tomu rovnou přizpůsobit skladbu rostlin.

MMch by mě zajímalo, liberecko je oblastí rododendronů, rostou tam všude a určitě jim nikdo nedosypává pod kořeny rašelinu. Jak je to tam průměrně s pH? Nebo se ronďáky přizpůsobily?

Amazonko, s tím průměrným pH jsi mě zaskočila. Nevím, pokusím se zjistit. Liberecko po této stránce není úplně jednotné. Záleží na geologickém podloží té které lokality. Jizerky a Liberec jako takový jsou na žule, která tu kyselost zřejmě způsobuje. Jizerky jsou vyloženě typické - spousta přírodních rašelinišť a povrchová vrstva půdy v lesích je téměř čistá rašelina. Naopak Ještěd tvoří jakýsi geologický předěl. Složení horniny teď neřeknu, v mineralogii nejsem silná v kramflekách. Ale vím určitě, že na jižních, resp. jihozápadních svazích je už odlišná vegetace - spíš vápnomilná. Toho jsem si všimla, když jsme v okolí Liberce (směrem k Jizerkám) hledali marně dobromysl na sušení, zatímco za Ještědem jí byly obrovské porosty.

Rododendrony tady opravdu rostou bez problémů a bez sebemenší péče. I v naprosto neudržovaných zahradách mezi kopřivami si úspěšně vegetí minimálně jeden roďák. V mém případě bylo přidání rašeliny nutností. V místech, kde byly pro r. příznivé světelné podmínky, převažoval právě ten nešťastný perk s 5cm vrstvou humusu. Kdybych tehdy zároveň neměla dostatek kompostu, vyvalila bych za rašelinu slušné jmění.
Takže roďáky se nepřízpůsobily, musela jsem se přizpůsobit já.

Já jsem taky bydlela v podhůří, západočeském, rhododendrony tam rostly všude aniž se o ně někdo moc staral. Ale tady ve středních Čechách je jiné ovzduší, sušší. A když mám taky dost kyselou půdu, nedaří se jim tu. Snad je to kombinace ovzduší s vlastnostmi půdy. Nic jiného mě nenapadá.

Já se domnívám, že to bude množstvím srážek a možná i nadmořskou výškou a průměrnou roční teplotou.. Ano, v porovnání se středními Čechami je rozdíl srážek na první pohled jasný. (viz výše EvaL a já). Například ve Skotsku jsou lokality, kde rostou jak plevel u cesty a jinde není vidět žádný.

Já nezapomenu na cestu vlakem do Drážďan, tak mezi dvěmi částmi Českého Středohoří, ale v v údolí Labe, takže vlastně hrozně nízko, tam rostou u chalup ronďáky. Evidentně neudržované a neopečovávané, nicméně jsou to cca 3m keřiska, bohatě kvetoucí.
To samé v podhůří Krušných hor, a na Liberecku, a evidentně (podle všeho) i České Středohří, které je mezi nimi. A protože jsem v Českém Středohoří chvíli žila a rozbor půdy dělala, tak vím, že konkrétně u mě tedy kyselá půda nebyla, byla spíš neutrální, tak mě zajímalo, jak je to jinde (všeobecně).

Podle mě ty rododendrony, pokud mají jiné vhodné podmínky (vláhu, polostín/stín), se tak striktně extra kyselé půdy držet nebudou. Jasně, že ve vápenité budou trpět chlorozou a jinými neduhy a celkově zkomírat, ale že nemusí mít každý roky pytel rašeliny, aby se jim v neutrální, nebo slabě kyselé půdě , dařilo dobře.

Jinak jasně, že je to OT, napadlo mě to vzhledem k tomu rozboru půdy , tak se omlouvám

Amazonko,s tím pytlem rašeliny ti musím trochu oponovat.Mám stinné místo s dostatkem vláhy,ba dokonce kyselou půdu,ale bohužel je sléhavá jak beton a studená,tak 20cm a hned žlutý jíl (či co to je),který musím rýčem ukrajovat po hoblinách jak je tvrdý.Bez rašeliny a kůry bych je nemohla vůbec pěstovat,taktéž kanadské borůvky.Tak si myslím,že i struktura půdy je velice důležitá.

Evka napsal:
S tím souhlasím, jílovitá půda, byť kyselá, pro rododendrony moc vhodná není. Přestože milují vlhko, mřemokření nesnášejí a to se jim v jílu může stát snadno. Takhle mi před časem odešel jeden roďák - věšel listy a já trouba jsem ho ještě vydatně zalévala v domění, že má sucho. Měl chudák uhnilé kořeny, seděl v bahně.

Evka napsal:
To jsi mi moc nerozuměla, já o rašelině psala jen s ohledem na kyselost půdy. Jinak samosebou souhlas s tím, že je potřeba i hodně dalších faktorů. Jde o to, že se prostě traduje, že pokud chce někdo pěstovat rododendron, tak (i kdyby měl třeba pH 6.5 - slabá kyselost, to mám teď třeba já - někde) prostě musí dodat rašelinu, jinak mu rododendron (pokud nebude na podnoži Inkarho), nepůjde. A mně přišlo divné, že by všude, kde rostou a bují ronďáky, bylo pH nutně pod 5, když je zřejmé, že lokálně s tím nikdo nic nedělá.

Inspirovala jsem se členěním, které pro svoji zahradu zvolila Eva L.

Poloha zahrady:
Nachází se cca 350 m n. m. (edit: 368). Roční úhrn srážek je 700-800 mm (sněhová pokrývka dosahuje v průměru 30 cm po 2-3 měsíce), průměrná roční teplota 8 °C (naměřené zimní maximum -21 °C), roční oslunění pro rok 2009 je 1660 hodin.
Pozemek je umístěn v obci, dobře je okolní zástavbou a vzrostlými stromy chráněn od západu (převládající větry) a severu. Zahrada je ale vzdušná. Otevření vůči mrazivým východním větrům je v zimě velký problém.
Zahradu lze rozdělit na dvě části: spodní je mírně svažitá směrem k východu. Ze tří stran, kromě západu, rostou po obvodu převážně listnaté keře a vysokokmeny. Osluněn je střed a severní polovina, jižní polovina je v částečném polostínu. Tato část zahrady dobře drží vlhkost. Růže jsou částečně ve středu a nově po celém obvodu. Menší horní část zahrady je osluněná převážnou část dne (zejména v létě). Jižní strana je vlhčí, severnější před domem je velmi teplá a poměrně suchá. Všude jsou růže, trvalky, dva menší stromky.

Půda:
Původní reliéf pozemku byl členitější, s různě vystoupavými výchozy zvětralé žuly. Při stavbě domu hlínu rozvezli po pozemku a srovnali jej. Vrstva poměrně úrodné hlinité půdy kolísá od 50 po 15 cm, podloží je dobře propustné. Ph jsem neměřila, musím zjistit.

Hnojení, postřiky:
Při sázení růží přidám hrst až dvě rohoviny, kompost a letos nově koňský kompost. I ke starším růžím zahrabu na jaře do hlíny rohovinu. Letos jsem též objevila Hycol (děkuji) a postříkala jím v létě růže napadené padlím. Během dvou dnů zmizelo. Mšice se snažím likvidovat mechanicky, při invazi stříkám. Pilatku likviduji mechanicky, ostříhám napadené prýty.

Další péče:
Snažím se udržovat bez plevelu a okopávám. Často a poměrně ráda.
Odkvetlé květy průběžně odstraňuji. Zalévám střídavě dešťovkou a vodou z vodovodu (když nemám chuť tahat konve).
Co se týká řezu: do této doby jsem měla pouze angličanky, na jaře jsem je zastřihla na 3-4 očka, v létě zkrátila o jednu třetinu po každém kvetení. Letos poprvé pěstuji také historické růže. Po odkvětu jsem je zkrátila asi o 10 cm, teď na podzim cca o 20 cm. Uvidím, co to udělá.
Na zimu kopčím, všechny. Používám kompost nebo kvalitní hlínu.

Evo, jak ráda bych se rozepsala, ale vzhledem k příliš krátké době zde, by to nebylo "směroplatné".

Tak snad jen s rezervou:

Zahrada je 350m nm, lokálně jde o území , které je zařazeno do teplé oblasti. To znamená dlouhé teplé léto, suché až velmi suché krátké přechodné období, mírně teplé jaro a podzim, krátká mírně suchá zima a krátké trvání sněhové pokrývky. Srážkový úhrn je tady kolem 620mm.
Ovšem, zahradu mám v SV svahu, od jihu "chráněnou" vysokými stromy, otevřenou na sever a západ, celkově v ďolíku, kde se udržuje o cca 5°C nižší teplotra, než v celé vesnici/oblasti. Takže nejnižší naměřená teplota v letošní zimě bylo -29°C při sněhové pokrývce a -20°C holomrazu. Pro pěstování růží nic moc, chce to dobře vybírat.

Půda je písčitá, vesnice je na pískovci, který místy v rozpadlém stavu vystupuje až 10cm pod povrch země. Zem absolutně nedrží vodu, pokud nejde o přirozeně snížené místo v zahradě, kde mám vlhkomilnější rostliny - kupodivu celkem prosperují.
Půda slabě kyselé reakce pH6.5

Péče o růže, ideálně téměř žádná , nestříkám ani proti škůdcům, ani proti plísním, hnojím při výsadbě rohovinou, dále popelem ze dřeva, nově cvrččím trusem a Hycolem (objeveným tedy už předloni). Také používám různé jíchy z léčivek, celkem se s nimi daří udržet zdraví rostlin. Nicméně uvidím, zda ČS letos byla jen náhodná a díky nově sázeným rostlinám, nebo zda bude přece jen postřik potřeba.

Pletí a okopávání, choulostivky typu angličanek a spol zatím okopávám a zbavuju plevele, odolné historické a rugozy jsou sázené do zapleveleného trávníku, kde jim zatím ulehčuju mulčem, ale až povyrostou, musí se s tím poprat samy.

Růže v oranžových barvách jsem na zimu nakopčila pilinami, a zakryla chvojím, plus jsou ještě sázené očkováním cca 10cm pod zem, musí jim to stačit. Historické a rugozy jsou bez zazimování.

Střih - zatím jsem moc nestříhala (na zimu nechávám tak, tady moc sněhu nebude, takže rozvalování nehrozí), na jaře budu hodně růží zkracovat tak o 2/3 kvůli tvaru (a omrznutí ), jednoukvetoucí histrorické tvaruju po odkvětu (sestřižení tak o 1/3), zatím se daří.

Jinak moje růže jsou tak ze 3/4 právě historické a odolné, a jen jednu třetinu mám růžičky moderní, choulostivější. Při péči o ně mám v tomhle výhodu.