Nejen růže jsou krásné

Podmínky pro pěstování růží v mojí zahradě.

Poloha zahrady:
420m.n.m. v kotlině mezi Ještědským hřebenem a Jizerskými horami. Roční úhrn srážek je 800 - 900 mm, průměrná roční teplota je okolo 8°C a roční úhrn slunečního svitu je cca 1600 hodin.
Pozemek zahrady je mírně svažitý směrem k jihovýchodu. Je z velké části chráněný vysokými stromy okolních zahrad a dvěma budovami. Dalo by se říct, že díky tomu má své specifické a příznivé mikroklima. Jihovýchodní (dolní) polovina zahrady má po celý den plné slunce a tady také 90% vegetace jsou růže. Severozápadní (horní) část je víc zastíněná a převládají rododendrony, azalky, jehličnany, stínomilné trvalky...aj.

Půda:
v dolní části je kvalitní, hlinitá, s jílovitým podkladem. Dobře drží vláhu. V horní části převažuje tzv. perk (zvětralá žula), který spolykal už metráky kompostu a stále to není ono. Musí se také častěji zalévat. Část mého "rozária" je postižená právě touto méně kvalitní zemí a potřebuje vydatnější hnojení a zálivku. Reakce je mírně kyselá, jednou za čas (po 3-4 letech) posypu záhony růží vápencem.

Hnojení, postřiky:
až do loňska jsem používala převážně Cererit - na jaře a po prvním kvetení. Letos jsem měla pocit, že růžičky nějak chátrají a tak jsem zahájila masivní vykrmování. Mezi obvyklým Cereritem dostaly ještě organominerální hnojivo a těm nejzchátralejším jsem naservírovala granulovaný hnůj. Inspirována Honzou a Květou jsem objevila zázrak jménem Hycol - jako přídavek do postřiku fungicidem. Oběma inspirátorům touto cestou vřele děkuji, protože úžasný výsledek se dostavil nečekaně rychle.
Proti houbovým chorobám používám střídavě Baycor a Dithane. První postřik je v květnu, v době, kdy se na výhonech rozvíjejí listy. Pak ještě 2 - 3 krát, vždy po asi 3 týdnech v závislosti na počasí. Letos vzhledem k deštivému létu byly 4 postřiky.
Insekticidy nepoužívám, protože a/ zatím mě, naštěstí, nepostihla větší kalamita škůdců a mšice likviduji mechanicky, např. proudem vody z hadice, b/ bývá tu hodně včel, čmeláků, berušek a také sýkorky se snaží.

Další péče:
pravidelné okopávání a odplevelování. Není důstojné pro královnu květin, aby byla ve společnosti žabince, bršlice a nedejbóže kopřiv. Tuhle neoblíbenou práci obvykle spojím s příhnojením. Dodatečně poznámka o zalévání (připomněla mi Helena) - výhradně dešťovkou. Máme totiž ještě po bývalých majitelích doslova zakopaný poklad - jímku na dešťovku, do které teče voda z celé střechy domu. Vody je habaděj, můžu tak zahradě dopřávat dostatek vody i v době sucha. Velice si toho považuji.
Řez - důležitá záležitost, ale na KR už tolikrát probraná, že budu stručná. Na jaře základní řez, při letním řezu odstranění odkvetlých květů, případně zkrácení výhonů (např. u austinek). Chystám se na zmlazení některých starších sadovek "rybízovou" metodou - vyříznutím nejstarších kmínků až u země.
Ochranou před mrazem je nakopčení a to všech růží bez výjímky. Mám ráda jistotu. Bývá tu sice relativně dost sněhu, ale také není vyloučený holomráz (jako v lednu 2010, jestli se nepletu) a pak už je pozdě kopčit. Taky už není čím. Na růžích pro 7. zónu si dávám extra záležet (vyšší kopeček). K nakopčení používám kompost.

Není vyloučeno, že jsem na něco zapomněla. Jestli mě ještě něco napadne, dopíšu.

Tak drahouškové, teď je řada na vás. Těším se.

Dodatečně vkládám dvě fotky pro ilustraci dvojího pojetí osázení zahrady. Jsou z r. 2009, letos jsem celkové záběry nějak pominula.

Evo L., vyčerpávající.
Prosím, ty základní údaje - jako průměrná roční teplota, úhrn srážek a sluneční osvit - máš z nějaké statistiky nebo z osobního zaznamenávání.
Zkusila bych to také dohledat.

Helo, údaje jsem našla na Googlu, když jsem si zadala "úhrn srážek na Liberecku". Moc jsem nevěřila, že to vůbec najdu, ale kupodivu to bylo snadné. Zkus to.

Evo, děkuji za příspěvek.

EvoL děkuji za podnětný příspěvek, jak vidno, inspiroval mě. Zjistila jsem, že úhrn srážek za rok zde, v závětří Brd, je jen 520mm, což je v porovnání s Tebou značný rozdíl.
Zároveň vznáším dotaz, zda jste si někdo nechal dělat rozbor půdy. Jak jsem se dočetla, odběr není nic jednoduchého. Pokud jste odběry dělali, jak jste prosím postupovali ? Kyselost půdy se dá prý zjistit pomocí lakmusového papíru. Jaká je Vaše zkušenost? Děkuji.

maggi napsal: Maggi, kyselost půdy jsem pomocí lakmusového papírku nezkoušela, ale asi před deseti lety mi dcera ten rozbor udělala, studovala na vysoké zemědělské. Musí se vzít vzorek zeminy z několika míst zahrady, smíchat to a z docela malého množství ten rozbor udělají. No nedošli k ničemu
objevnému, Kyselost , živin dost velkáaž moc, to byl pozůstatek doby, kdy tady zahrádkařil můj otec a sypal NPK pod heslem čím víc, tím líp.
Ale až na takové ty mikroprvky to nedělali. Ale přivydělávyjí si s tím nějaké ty výzkumné úřady, Kolik to stojí, nevím.

maggi napsal:
Asi ze 15-20cm hloubky odebrat zeminu (má se z různých částí zahrady a smíchat, já odebírám z jednotlivých záhonků a testuju zvlášť, protože mám zkušenost, že může být pH půdy o kus dál trochu jiné a pak to mate), smíchat s DESTILOVANOU vodou (tak polévková lžíce zeminy do 100ml), promíchat, nechat aspoň hodinu ustát, protřepat, a přecedit (nejlepší je to přes filtrační papír, ale stačí i hustá tkanina a pod). A výslednou tekutinu pak testovat. PH testery se koupí buď přímo v zahradnických potřebách, nebo (a levnější ) v akvaristice, a buď je to papírek, nebo do roztoku kápneš činidlo. A výslednou barvu pak porovnáváš s uvedenou barevnou stupnicí.

Je to sice jen hodně orientační, ale jako základ to stačí
Květa napsal:

EvoL,perfektní instruktáž,děkuji zkusím se jí držet v nové sezoně.

Maggi,kolem roku 1990 vyráběla Lachema test pro zahradkáře pro stanovení ph a NPK půdy.Byl výborný,ale už se dlouho nevyrábí.
Před několika roky jsem kupovala alespoň test na ph,to se jen vzorek půdy zalil ve zkumavce roztokem a nechal ustát a pak už se jenom podle vzorníku určilo ph.Ten už taky nemůžu nikde sehnat,koupila jsem BEN-TEST,ale ještě ho nemám vyzkoušený.Vzorek půdy se zaleje destilovanou vodou,přidá se pár kapek z jedné a pak z druhé lahvičky a porovná s barevnou stupnicí,vyzkouším na jaře.

amazonka01 napsal:
Amazonko, dík za návod. Vyzkouším. Taky jsem přesvědčená, že pH může být v různých částech zahrady odlišné. Např. na některých místech stále narážím při rytí na starou stavební navážku a tam je určitě pH vyšší. V místech, kde mám roďáky, jsem zase vydatně přispěla ke snížení pH přidáním rašeliny. Smíchání vzorků by pak bylo opravdu matoucí.

Děkuji za rady, provedu a budu referovat.