Nejen růže jsou krásné

Ja chci jen novackovsky spitnout, ze jsem vcera precetla prispevek "pomnenky", v tu ranu zavrela KR a zklamane se odplouzila.Nevhodny,asi ta forma, pest na oko.Dnes ctu dal a a rikam, ze Kvetu chapu!!!Ale sama se nekdy necham strhnout...(slepice,sloni..)
Osobni Top ruze i Vase zahrady procitam strasne rada-inspirace.
Zkusim shrnout moji zahradu:

poloha-Praha zapad, udoli Berounky, nadm.v.znam z nadrazi 290,..neco
svazity pozemek, obraceny k severu, obklopeny vzrostlymi stromy-100lety dub, javory, brizy, jedle.Takze spis toulavy stin, jen centrum ma v lete plne slunce cca od 11 hod.do 16 hod.-a tam jedine jsou ruze.Dlouhe roky jsem s jejich vysazenim vahala.Musim se obejit bez podzimniho dokvetani.Ale nektere-SdlMalm. nebo Lady E.Hamilt. to zvladaji.Od konce zari silne stini dum.

prumerna tepl.a srazky nevim, nehraje to pro me roli, nektery rok je stastna zima(dost snehu, nekrute holomrazy) a stastne leto (v noci lijak, rano slunce) nebo naopak zeme puka nedostatkem vlahy.Castejsi v lete je sucho, mistni rikaji, ze slunce rozpali nedaleke vapencove lomy, horky vzduch zvedne destove mraky a ty odplujou jinam (smer Radotin, ze D.?).to potom teprve nastupuje moje zavlahova

pece-spoleham na to, ze ruze si musi dosahnout na vodu sama, pokud je tedy uz dostatecne stara a usazena.Zalivam tedy jen novinky.Pri sazeni kopu jamy az 70x50, na dno davam hromadku konskeho hnoje, kostni moucku uz nee(nekde jsem cetla o jejim nepriznivem pusobeni-nechtejte vedet kde a co, zapominam, po vanocich zkusim ozivit).Potom dosypu smesi kompostu a vykopane zeminy, pokud se tomu tak muze rikat-nepekny material s hroudama jilu a kameni.Veskera vysadba vyzaduje velkou drinu.Rododendrony a azalky dostavaji davky raseliny a listovky-v tomto smeru je dub a ostatni listnace uplnym pozehnanim (krome toho dostavam pytle s listim od sousedu:silly:-miluju kompostovani)
na jare prihodim hnojivo na ruze(granuje s guanem), v cervnu po 1.kveteni dtto, postrik 1x koncem dubna, bylo to letos nejak k nicemu, CS a padli tak na 40ti %.Peclive jsem ted odlistila a pristi rok snad postikam vickrat.

striham ruzne, podle druhu-angl. 3-4 ocka, sadove mnohem min, na podzim jen vyhony, ktere vlajou, nektere jsem ohnula a zakolikovala-hokus pokus (mozna zmrznou)

nekopcim, jen nove zasazene, spoleham na mirnejsi klima a snih

likviduju obrovske liskove kere a tesim se, ze ziskam misto na nove krasky

Přidám svou trošku do mlýna.Bydlíme na kraji města,před domem(do jihu)záhonek "Sahara",za domem k severu vlastní zahrada. Osluněná,kromě záhonu hned u domu,od října do března stíní dům.Půda výborná,cca v metrové hloubce jíl(v 19.stol.tu prý byla cihelna),ani moc nevysychá.PH mě nenapadlo zkoumat,ale soudě podle hortenzií je mírně kyselá-růžové modrají jen lehce.Občas narazíme na škváru a popel(do r.48 tu prarodiče měli uhlířství).Přihnojuji kompostem,zjara rozházím prům.hnojivo,1x za sezonu zkvašené slepičince,1x kopřivová jícha.Zalévám,pokud je to nutné dešťovkou(1000l nádrž)nebo studniční vodou.
Růžím jsem se vyhýbala,kdysi(v začátcích)jsem si pořídila tři a zničila mi je nějaká choroba.Až když mi Pilgrim pěkně prosperoval pár let,pořídila jsem další,takže (zatím )mám 9 kousků.Nakopčíla,přikryla chvojím.
K předchozí diskuzi-
Lenpel to vystihla.
Přeji všem klidný večer

Forum objeveno, díky nálezkyni Heleně

amazonka01 napsal:
Heleno díky !!! Ušetřila jsi nám práci s obnovou příspěvků.

Bydlím v Moravské bráně, na V Hostýnské vrchy, na S Domašovská vrchovina. Protéká řeka Bečva, od ní v zimě v létě chlad. Zahrada je asi 240m/m.

Klimatické podmínky: průměrná roční teplota vzduchu 7 až 9 °C, průměrná teplota vzduchu v lednu -2 až -3°C, průměrná teplota vzduchu v červenci 16 až 19°C, průměrné roční srážky 600 až 800mm, průměrný úhrn srážek říjen-březen 200až 300mm, průměrný úhrn srážek duben-září 400 až 500mm.
Pak jsem našla pro mě dost překvapivou informaci…že za posledních 20let je u nás průměrně 10 tropických dnů, průměrně 48 letních dnů, průměrně 32 ledových dnů, průměrně 2 mrazivé dny a zhruba 50 dnů se sněhovou přikrývkou.
Vloni napadlo dost sněhu už v listopadu (asi 30cm), ale vydržel jen do poloviny ledna, potom už většinou bez sněhu (holomrazy) nebo jen velice málo sněhu (do 10cm).

Předzahrádka je situována k S – ráno tu svítí slunce od východu asi do 10hod. a potom od západu asi od 17hod. (je zajímavé, že se tu nedařilo ani hortenziím a ani azalkám). Za to se tu daří růžím, nenamrzají, protože jsou chráněné v zimě od J před sluncem(chrání je právě dům)

Většina zahrady je situována na J. Pozemek je na zrušeném rybníce, tudíž jílovité podloží asi v hloubce 60-70cm, na něm navážka čehokoliv a normální hlína. Kupodivu se tu kytkám celkem daří. Na zahradě nejsou žádné velké stromy / jen pár nově zasazených čtvrtkmenů/ a tudíž žádný velký stín. Když hodně „peče“ slunce, květy dlouho nevydrží / škoda. Zahrada je otevřená ze všech stran, proto tu pěkně profukuje. Jediný velký strom je ořešák u domu.

Na jaře hnojím NPK nebo Cereritem všechno/záhony a trávník. V červnu potom používám granule na růže. Na jaře dávám na záhony kompost.

Mšice a ostatní ´havěť´ ničím mechanicky (ručně), chemicky ošetřuji jen proti ČS a padlí. Letos jsem všechny růže poprvé stříkala proti ČS a padlí až na konci srpna, a potom ještě jednou na konci září. Na jaře jsem to prostě nestihla.

Moc často neokopávám., plevel raději „vypichuji“ a odkvetlé růže a ostatní květy odstraňuji průběžně (většinou večer, když po práci procházím zahradu a „ruce jsou v klidu“).

Letos na podzim jsem musela nakopčit všechny růže, protože jsem většinu přesadila a sadila nové. Jinak kopčím jen čajovky. (A na záhony dávám spadané listí jako ochranu před holomrazy, na jaře listí odstraňuji a dávám do kompostéru). H

Fotku přiložit nemůžu, protože se mi fotky nezachovaly, ale jedna je ve ˇVašich zahradách´dávaná někdy v létě.

Klimatické podmínky - nadmořská výška 311 m. Vyčetla jsem, že klimatická oblast mírně teplá s dlouhým a suchým létem, krátkými a mírně teplými přechodnými obdobími jara a podzimu a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky.
Průměrný roční úhrn srážek 500 mm, průměrná roční teplota 7,5 °C, nejvyšší naměřená teplota 40,1 °C, nejnižší naměřená teplota - 28,0 °C, průměrné trvání slunečního svitu v roce 1 400 hodin, průměrný počet dní s mlhou v roce 62.

Poloha zahrady – v rovině, obdélníkového tvaru, široká 10m. Od jihu stíněná řadou domů, od severu otevřená do údolí řeky Mže a Vejprnického potoka. Klima je ovlivněno polohou na soutoku potoka a řeky – typická mrazová kotlina. Např. hortenzie tu umí omrznout i v červnu. Pozemek má celkem 640 m čtverečních. Z toho 10 x 10 metrů za domem mám jako bílou zahradu téměř bez růží (sem jde sluníčko jen v létě), dalších 10 x 15m mám na růže a stínomilné rostliny (půlku stíní ořech, ostatní téměř celodenní slunce). Zbytek je kousek užitkové zahrady a prostor na „obývání“ lemovaný z části stříhaným plotem z ptačího zobu a z části z volně rostoucích kvetoucích keřů.
Půda je zde spíš písčitá, dobře propustná, málo drží vláhu, část zahrady je na návozu z doby výstavby domů, tj. z čtyřicátých let minulého století. Takže vrstva půdy není moc vysoká. Jednou jsem zkoušela provést amatérsky test půdní reakce, ale nějak mi nic nevyšlo. Takže neřeším, k těm pár rododendronům, co mám, doplňuji průběžně rašelinu a mulčovací kůru.
Hnojení – na jaře hnojím celou zahradu cereritem, pokud možno tak na tající sníh, růžím od vánoc schovávám banánové slupky. Dřív jsem dávala hnojiva s přídavkem rohoviny speciálně na růže/rododendrony/hortenzie. Pak mi je začaly vyhrabávat kingice (opravdu neuhlídatelné), tak jsem přešla na tekuté hnojení – většinou beru Kristalon. Růže stříkám Baycorem a Dithane během vegetace podle návodu, letos jsem neošetřovala. Na mšice zkouším jít mechanicky rukou nebo proudem vody, když je jich moc kupuju chemii - Pirimor.

Zálivka – během léta zalévám vodou z potoka, prostě mě to baví.

Řez – většinou mám historické růže, takže jen odstraňuji zmrzlé větve na jaře. Angličanky pak na jaře v půlce výhonů.

Zimní ochrana – na podzim zasypávám růže kompostem, když mám. Kopeček ke každé. Poslední 4 roky již nezakrývám chvojím – došel mi zdroj. Hortenzie většinou zasypávám listím, někdy i košilky z netkané fólie dostanou. Trvalky neostříhávám z podzima, ale až na jaře. Jen bylinné pivoňky beru už na podzim. Na záhony a pod keře většinou hrabu na podzim spadané listí.

Ostatní - od jara do podzima růže a ostatní kytky obcházím a odkvetlé květy u odstraňuji u růží průběžně, na podzim nechávám dozrát šípky. Neokopávám, spíš vyrýpávám plevel. Většinou mám kolem růží trvalky, popř. doplňuji letničkami, takže tam plevele moc nebývá. Protože květinovou výsadbu mám na malém kousku, tak mi tohle téměř každodenní „obcházení“ a povídání si s kytkama dělá radost, venčím přitom i kingice a relaxuju po práci v kanceláři. Na větších plochách se snažím o „bezúdržbovou“ úpravu - používám mulč s textilkou (kůra, drobné kamínky, popř. půdopokryvné rostliny). Fotky jsou buď v našich zahradách, v bílé zahradě nebo v tématech … co nám kvete. Sem dávat nebudu, abych se neopakovala.

Virágszirom(okvětní lístek) má zahradu 60 km od rumunských hranic,kde je černozem,bohatá na humus,nadmořská výška 110 m,horká léta-mírné zimy,průměrné srážky (?),hnojí organickými i anorganickými hnojivy,postřiky podle potřeby.Ostatní jsem dobře nepochopila,snad to postupně doplní,když si přeloží vaše příspěvky.

amazonka01 napsal:
Navazuju na Amazonku, nechala jsem podmínky v její zahradě jako citaci. Bydlíme od sebe kousek ( 8 km ).
Spadáme ještě pod Mladoboleslavsko, ale bydlíme v jeho severní výspě. Moje zahrada se nachází už v Českém ráji. Měřící stanice se zde nenacházejí ( už ), čili obecné podmínky jsou malinko zkreslené - zejména v množství srážek - někde se uvádí roční úhrn 350 mm, jinde až 650 mm.
Zahrada je v n.v. 228 m, na planině, kterou protíná rychlostní silnice R35 - Praha/ Turnov, vede 250 m od domu. Ve směru převládajících větrů není zahrada ničím chráněná. V uplynulých třech zimách nás zkoušel mráz, naměřeno - 24,8.

Půda - neutrální Ph, pokud zalévám studniční či vodou z vodovodního řádu, zvyšuji si Ph ( silně vápenná ). Podél jedné strany pozemku vede potok, na pozemky stéká voda odváděná z R35. Hladinu spodní vody máme velmi vysokou, zahrada rozhodně suchem netrpí. Jako podloží se nám tu střídají pásy jílu a písku. Na pozemku se nacházelo za první republiky zahradnictví, vrstva ornice dosahuje min. 40 cm, částečně písčitá, černozem.
Vyjímkou jsou pásy podél domů, zřejmě byly prováděny stavební úpravy ( po zahradnictví zde byla cukrárna s výrobnou, kde se zastavovali místní při nedělním korzu na zmrzlinu a dorty ). Stavební odpad je zakrytý nízkou ( cca 20 cm ) vrstvou zeminy, pod ní se nachází utemované vápenné zbytky omítky, cihel a podobného neřádstva. Tato místa jsou velmi suchá, voda proteče.
Záhony, kt. mám vybudovány po obvodu pozemku mají velmi kvalitní zeminu, pouze jsou po část dne ve stínu ( stín okolní zástavby ). Ostrůvek u studny, nový vítací záhon, kousek pod třešní ( Pomponella ) + Pompeje jsou pak na tom vápenném odpadu. Sice jsem se snažila vykopat slušné díry a zaplnit je kvalitní zeminou, moc mi to nešlo.
Pompeje jsou jediný záhon, který mám krytý textilkou + kačírkem a jsou na něm uměle vytvořené kopečky. Potřebovala jsem někam schovat zbylý písek.

Zálivka - zahrada je v případě potřeby zalévaná ( vlastní studna ). Mulčuji posekanou trávou.

Zimní ochrana - růže nekopčím ( letos teda jo, nově zasazené ) - vyjímka choulostivější Z7. Na zahradě pěstuji poměrně dost choulostivějších rostlin, většině z nich ochranu dopřávám ( kýbl, vrstva listí, přiházení sněhu ). V prvních dvou letech po výsadbě v případě potřeby zakrývám textilkou choulostivější keře na období největších mrazů. Někdy to zafunguje.

Hnojení – v předjaří cererit + trocha rohozky k déle vysazeným - na tající sníh, pak většinou Kristalon. Na růže později i hnojivo na list ( abych nepovzbuzovala vysazené trvalky v okolí ).

Postřik Baycor - cca 2x/rok. Mšice - pokud vůbec, pak Mospilan.

Řez - ráda bych neřezala, chtěla bych mít růže vysoké. Bohužel mi to v minulých letech mráz neumožnil. Takže ponechávám neomrzlé .
Odkvetlé květy růží průběžně odstraňuji. Dtto i u ( některých ) trvalek v průběhu roku.
Mám poměrně hustou výsadbu, ponechávám ji ( částečně ) osudu. Kdo zvítězí, žije.
Na podzim nechávám semeníky, stonky. Odstraňuji vše až zjara ( trávy motorovkou ), zároveň vypleju- pokud je co. Namulčuju a o zapojené plochy se už nestarám. Pouze kontroluju nálety pampelišek ( mnoho ) a zlatobýlu + krtčí tunely. Sypu na záhony logr z kávy, žížaly jej milují. Přisypávám posekanou trávu i v průběhu roku.

Evko, ještě dodám sem - tu první zimu, kdy byly takhle vysoké mrazy ( -24,5 ) jsem se o nich bavila s každým, kdo mi přišel "pod ruku". Tenkrát se táhl takový pruh mrazu ze západu od Stráže pod Ralskem ( tam je měřící stanice ) po závětrné straně Ještědu ( Český Dub také -25 ), ale Eva v Liberci ( možná mikroklima většího města ) měla myslím - 19. ( Evo, když tak mne oprav, sím ). Turnov -17. Ml.Boleslav -17, Bakov nad Jizerou pak -19. Takže 10 km od nás na J i S byly mrazy relativně snesitelné.
Mráz pak pokračoval na východ.

Takže sice nížina, ale....

Květo,to mě překvapilo,že jsi z Českého ráje-kolem Sobotky je to moje nejoblíbenější místo na světě a chci se tam na důchod přestěhovat.
U nás v HK je půda písčitá,častou fouká vítr a nemít studnu,tak bych těžko něco pěstovala.Pečlivě kompostuju a každý podzim rozvážím loňskou hromadu,mám ráda vůni dobře vyzrálého kompostu.Kýbl kompostu po prvních mrazech nasypu na každou růži.Zahradu mám jen 800 metrů,je přistíněná z jihu sousedovým ořešákem,tam se daří cesmínám,tiarellám a japonským sasankám.Jsem už ve fázi,kdy se snažím toho mít na zahradě méně,období,kdy jsem musela mít každou trvalku,mám za sebou,vydržela mi náklonnost k floxům,pivoňkám,jarmankám a zvonkům.Růže mi donedávna nic neříkaly,až před pár lety jsem si zasadila Rosarium Uetersen a potom "objevila " anglické růže ...pak to začalo.Mezitím jsem některé zrušila(L.D.Braitwaithe,Winchester catedral)a každý rok koupím pár nových(letos lnapř.ady of shallot,William and Catherine).Každý rok si umiňuju,že začnu s postřiky,hlavně proti černé skvrnitosti.Hnojila jsem Kristalonem,v srpnu tím podzimním.Když jsem jeden rok zkusila spešl granulované hnojivo pro růže,nebyl žádný rozdíl.Banánové slupky dodržuju,ale jen v celku,kouskovat se mi je nechce.Do zapojených záhonů s trvalkami kupuju růže,o kterých předpokládám,že jsou zdravé a odolné,spíš ne austinky(osvědčila se mi nejvíc pomponella,bailando a red leonardo da vinci.Půdu kryju jen pokryvnými rostlinami,mám ráda pod růžovými růžemi lamium maculatum,které 3x za sezónu posekám,aby zůstalo nízké a husté,rychle obrazí.Letos jsem založiila bílý růžový záhon,řeším k němu doprovodné trvalky-jestli víc floxy nebo bílou třemdavu-a nějakou trávu,o kterých nic nevím.