Nejen růže jsou krásné

Evko, díky za odkaz.

Honzo, myslim nejoblíbenější růže přímo šlechtitele (osobní).
Děkuji za postřeh k T.G., pročítám starou diskusi o Austinkách, někdy v r.2009/10 jsi právě z T.G. nebyl moc nadšený, zajímalo mě právě, jestli časem se tvůj názor na T.G. nezměnil. Myslím, že úhkedný keřík Molineux by mi taky nevadil, ale vybírala jsem co přisadit ke G.Thomas, tak asi proto jsem nakonec vybrala T.Georgii .

EvoL. díky za vysvětlení, G.T. mi právě přišel neuvěitelně kompaktní.

Zajímalo by mě, jestli Austinky, které dorůstají výšky climberů stříháte podle doporučení D. Austina nebo jako opravdové climbery viz :
:
:

U mě C.P.Margareta i G.Thomas sice dorostou do výšky přes 2m, ale střih jako u opravdových climberů u nich udělat nejde. Odmítají mi totiž udělat ty boční větvičky s násadou květů. Tvrdošíjně pokračují v květu na vrcholu ( tj. kvetou pouze nahoře). Zajímalo by mě, jestli vedení těch kandelábrů našikmo by mohlo pomoc.
Můj dotaz bude zřejmě pouze teoretický, protože to nevypadá, že by mi po těch mrazech zbyly kandelábry k vyvazování. Ale k dotazu mě provokují fotky na Austinovýh stránkách, kde jsou růže u oblouku rozkvetlé prakticky odspodu : www.davidaustinroses.com/english/Advanced.asp?PageId=1894 .
Paul Zimmerman totiž doporučuje u oblouků zasadit alespoň dvě růže, z nichž jedna zajišťuje ty květy v dolní části a druhá v horní části : . TAk jestli to Austin trošku nekamufluje stejným způsobem....

Jani,tady je strojově přeložená (bez úprav) citace Davida Austina na otázku,která je jeho nejoblíbenější růže,na odkazu až úplně dole:

RHS Jaká je vaše oblíbená růže?

DA stejné, jako kdybyste se zeptal: "Což je můj oblíbený dítě?" Není jedno, miluji je všechny. Jak můžete porovnat krásné žluté růže jako Rosa 'Golden Celebration "s fantastickým růžové jeden jako Rosa 'Eglantyne "? Tam může být divný, že to není tak oblíbená, ale to by bylo kruté vybrat ven!

Which is your favourite rose?

DA The same as if you asked, ‘Which is my favourite child?’ There isn’t one, I love them all. How can you compare a beautiful yellow rose like Rosa ‘Golden Celebration’ with a fantastic pink one like Rosa ‘Eglantyne’? There may be the odd one that’s not so favourite, but it would be cruel to pick them out!

www.rhs.org.uk/Shows-Events/RHS-Chelsea-...vid-Austin-interview

Jano, střih austinek (popínavek) a jejich vedení na opoře je zajímavé téma. Vlastní zkušenosti nemám, ale prý to ohýbání výhonů až do vodorovné polohy by mělo podpořit kvetení. Zní to logicky, když uvážíme, že stejná metoda se používá např. u jabloní (jsou s růžemi botanicky příbuzné ), když se má podpořit plodnost na nových letorostech.
Sesazení dvou keřů k oblouku může problém vyřešit, ale já bych si to netroufla. Asi by to obnášelo moc práce s neustálým tvarováním, prořezáváním, prosvětlováním, zmlazováním... a kdoví co ještě. Když si představím třeba už zmiňovaného G.Thomase, který dokáže za jednu sezónu vyprodukovat až cca 15 nových výhonů, pak dvojnásobek vytvoří neproniknutelnou houštinu, kterou bude nutné průběžně tvarovat. A na to už bych neměla trpělivost a energii.
Svoje austinky pěstuji jako keřové, jsou ve volném prostoru bez opory. Jako mustr jsem si vzala Austinův návod na jarní a letní řez a zdá se, že vyhovuje. Jen ten jarní bývá někdy hlubší - přece jen naše klima se od anglického liší a namrznutí je intenzivnější. Keře jsou pak kompaktní a nemají "holé nohy".
Ale pokud se rozhodneš pro pokus podle P. Zimmermana, budu na výsledek moc zvědavá. Miluju experimenty a ještě víc ty, které podnikne někdo druhý.

Evo, obyčejné climbery se snažím vést vodorovně nebo šikmo a funguje to. Jen jsem tedy nevěděla, že nesmím ustřihnout hlavní větvi vrchol. U G. Thomase si právě úplně nedovedu představit, že bych ho ohýbala, myslím, že by se při tom spíš vylomil. Ty výhony jsou proti obyčejným popínavkám mnohem tužší a tlustší (mimochodem, ráda bych se někdy dočkala toho, aby G.T. vyhodil 15 výhonů, zatím dal max. 3, zato do 2,5m).
Právě že mi přijde, že ten Austinův návod na řez funguje pro ty keřové a sadové růže. Ale zajímalo by mě, jak řeže růže, aby z nich byly climbery. Napadá mě snad jen stupňovitý sestřih.

No, jak jsem psala, je to teoretizování, budu ráda, když budu stříhat jen po úroveň textilky a ne až k nakopčení . Uvidíme. Původně jsem to plánovala zkusit s Edenrose a C.P.M., které měly po zimě dlouhatánské výhony, ale spíš to vypadá, že budu ráda, pokud se povede ten úhledný keřík.

Moje Gertrude Jekyll je právě tříletá, tedy dosáhla dospělosti a tímpádem už je posouzeníhodná a může skládat maturitu. Je mi milá hlavně pro svou úžasnou vůni. Chtěla jsem z květů vyrobit nějakou voňavou ňamku, ale nakonec mi bylo líto ty krásné květy orvat kvůli mlsnému jazyku. A tak si užívám estetického dojmu a aromaterapie.
Je to vděčná růže po všech stránkách. Zdravá, dostatečně mrazuodolná, bohatě kvete bez příliš dlouhé odmlky mezi 1. a 2. flórem. Je dost vzrůstná - na konci léta má až 170 cm dlouhé výhony. Květy neklopí, deštěm ani úpalem netrpí. Na fotce je nízká po loňském radikálním řezu.

Jana V. napsal:
Jano, máš pravdu s těmi neohebnými výhony. Ty má snad většina austinek (si myslím). Z těch mých je dostatečně pružná a ohýbatelná jen Snow Goose. A to snadné vylamování kandelábrů potvrzuji.
No, on osmiletý G.T. už na těch 15 výhonů má dostatek síly, nehledě na to, že hlubším jarním řezem se podpoří tvorba nových výhonů tzv. "od kořene".
Jak Austin řeže climbery netuším, ale snad se jeho metoda neliší od obvyklého řezu t.j. pokud možno nezkracovat hlavní výhon, jen postranní větvičky přibližně na 3 - 5 oček. Pak je prý také důležité zmlazování - vyřezávání 3 - 4 letých kmínků až u země a tím se zabrání vyholování spodní části keře, podpoří se růst nových výhonů a kvetení i v dolní části.
S Edenrose jako s popínavkou bys byla asi neúspěšná. Leda bys pro ni měla speciálně chráněné místo. Četla jsem kdesi, že se hodí hlavně pro oblasti jižní Evropy a u nás není moc odolná vůči mrazu. Můžu potvrdit, před 2 lety mi odešla a to ani nebyla nijak tvrdá zima.

Chvíli jsem tu nebyla a tady to tak krásně kvete Díky za obnovení diskuse.
Přidávávám se k chvále Teasing Georgie. Z trojice mých úplně prvních austinek kupovaných před pěti lety si vede nejlépe.
U ní se mi daří vodorovné vedení větví, protože má trochu nevyhovující místo blízko stromu. Popasovala se s tím bravurně. Vodorovné větve opravdu dobře pouští kvetoucí výhony. Byla to šťastná volba naprosto naslepo. S ní jsem kupovala Heitage, tu už nemám, chorobná neduživka a Falstafa -kandelábrovitý, nepříliš velké nadšení.
Crocus rose také velmi chválím, ač ji mám teprve dva roky...
Honzo, na rozdíl od tebe já se musím zastat Rosemooru. U mne krásně rostlý keř, jako málokterá austinka. Hádám tak 150cm. Loni omrzl minimálně, jen v prvním floru měl zdeformované květy, probíraly jsme to tu, snad namrznutím poupat.v květnu...

Vladko, díky za postřehy k T.Georgii . Crocus rose (Emanuel ) mám od podzima nový, už se na něj těším, všichni ho tu chválí.

Evo, mě Edenrose taky šla vždycky od země, ale loni na jaře jsem jí dala na speciální místo u zdi a spolu s tou mírnou zimou se náhodou povedlo, že výhony byly ještě před 14 dny zelené. Tak jsem přemýšlela, že bych jí trochu zkusila spíš vést jako palmetu než úplně vyvazovat do vodorovna. Ale teď po těch mrazech .

G.Thomase jsem vloni šoupla na jiné místo ( Edenka je teď vlastně na jeho místě), ale jak bylo vloni to jaro divné, tak se mu to nějak nelíbilo a držel se u země. Možná se mu ani nelíbí půda ( ještě předloni tam metr vedle stál smrk, je tam všude jehličí, možná moc kyselo), chystám se ho vyndat, komplet vyměnit půdu a zkusím s ním druhý pokus. Takže tam ani není co zkoušet vyvazovat.

Každopádně se mi těmi loňskými škatulaty potvrdilo, že problém často nemusí být v rostlině, ale v umístění v rámci zahrady.

Gertruda J. je krásná , původně jsem jí měla v plánu k plotu na pole, ale zrovna nebyla u Dresly k mání a nakonec už její místo zabral Alexander o.M., mám ho od podzimka, jsem na něj hrozně zvědavá.

A protože několikadenní pročítání diskusí o austinkách nemohlo zůstat bez následků, mám objednáno u pana Šípa pár nových kousků : Alan Tit. a John Cl. - všichni je tu chválíte a byly náhodou jedny z mála, které ještě byly k mání. Ještě váhám, jestli k tomu přihodit Eglantyne. Celkem ani netrvalo tak dlouho vymyslet, kam s nimi. Rozšířím záhon podél zdi, kde se loni ukázalo, že to růžindám tak svědčí .

EvoL,nádherná Gertruda Jekyll,jedna z mých nejoblíbenějších.Chtěla jsem se zeptat jestli u ní při letním řezu zkracuješ kandelábry podle doporučení Davida Austina,aby nepřerůstala keřík,nebo nezkracuješ,či v té době ještě kandelábry růži nepřerůstají?

Strojový překlad jeho návodu na řez keřových a popínavých růží je dost hrozný,to by chtělo překlad od dobrého angličtináře a uložení do pdf.
www.davidaustinroses.com/american/Advanced.asp?PageId=1920
www.davidaustinroses.com/english/Advanced.asp?PageId=1920

Jano, s Edenrose u zdi by se to mohlo podařit. Možná by prospělo i zabalení na zimu. Asi stojí za to o ni víc pečovat, je to luxusní růže.

Se smrky mám neblahé zkušenosti. Koření mělce a dokáží vycucnout vláhu a živiny v okruhu neuvěřitelných 5m od kmene. Sousedi mají kousek (necelý 1m) za plotem řadu smrků, které mi devastují azalky. Nestačím k nim přihazovat kompost a hnojivo. Píšu to proto, že i po vykácení smrku zůstává půda dokonale vyčerpaná. Možná proto tam G.T. poněkud hladověl.

K tvé objednávce u p. Šípa - Alana T. nemám, nic o něm nevím, ale John Clare je špica. Nebudu se o něm rozepisovat, už jsem tady na něj mnohokrát pěla oslavné ódy. Ten opravdu stojí za to.
Z Eglantyne ( taky od p. Šípa) jsem už 5 let na rozpacích. Květy má krásné, to jo, ale je stále taková jakási umrněná, zkrátka nerost. Nevím proč, péči má stejnou jako ostatní. Hned vedle rostoucí Jude the O., nebo Caramella si nestěžují, výborně prosperují. Nerada to říkám, ale asi ji čeká vyhazov.