Včera jsem vyplela velmi ošklivý kus vedle skalky, zamulčovaný kamínky. A osadila, měla jsem to vyfotit, vypadá to moc hezky. Byla jsem v zahradnictví a donesla jsem si kopretiny krémové, řebříček parmský dle paní zahradnice, dle mého bertrám. Kontryhel ostříhaný, spálený od slunce, ale chtěla jsem ho. A no name Perovskii, kultivar neznali. Tak to je tady v okolí s trvalkama.

.
Pak verbenu bonariensis konečně, je to nějaký kultivar do 50 cm, tak jsem zvědavá, jestli mi tu v tom jílu poroste. Ještě musím část vysadit a taky uloupené výhonky vysokého zeleného seda, co už zakořenily. Dělalo takové krásné vyšší keříky, že jsem neodolala

.
Pěkně jsem tu řádila, přesadila jsem lilium regale od tety. Měla jsem od ní několik cibulí, ale zarostla je denivka, navic byly na světlém, ale zastíněném, suchém místě a nekvetly. Doufám, že to moje běsnění přežijou. To samé potkalo jarní pokupku - šalvěj schwellenburg. Na místě, kde byla, se mi nelíbila. Ani trošku. Radši jsem si utrhla jeden výhon s pár kořínky a dám do květináče, kdyby nechtěla přežít moje nelidské zacházení.
To samé potkalo jeden semenáč levandule.
Jsem hrozná, zabít málo...